Požární předpisy pro český venkov od 16. století do poloviny 18. století

Autoři	MALACH Roman
Rok publikování	2013
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Folia ethnographica
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
Obor	Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova	fire regulations; arson; night watchman; fire protection; serf duties
Popis	Řády regulující požární bezpečnost na venkově nacházíme v českých zemích od 16. století. Nejčastější byla nařízení vrchnostenská, řády si ale ustanovovali i sami sousedé nebo je regulovala přímo zemská správa. Větší pozornost byla věnována požární ochraně ve městech, kde mohl požár kvůli velké hustotě zástavby nadělat obrovské škody. Na venkově se v 16. století požární nařízení omezovala pouze na prevenci těch příčin, které způsobovaly oheň nejčastěji. Jednalo se hlavně o zákaz sušení lnu a konopí v jizbě, chození s loučí po domě, po dvoře nebo vynášení ohně do polí. Rychtář společně s pověřenými osobami musel pravidelně kontrolovat domy všech venkovanů, mají-li v pořádku topeniště. V 17. století jsou požární nařízení četnější a propracovanější. Zpřísňovala se nařízení o bezpečnosti topeniště, které muselo mít zajištěný dobrý odvod kouře, a každý dům musel mít řádně vymazaný komín. Od počátku 18. století se také zakazovalo kouření tabáku v blízkosti hořlavin. V noci strážil vesnici před požárem ponocný, ve službě se střídali sami sousedé nebo byl ustanoven obecní hlásný. Všichni venkované měli povinnost mít v domě požární nářadí, v případě požáru se musel každý účastnit hasících prací, v obci i v nejbližším sousedství. Řády stanovovaly také pokuty pro nedbalé hospodáře a těžké, často hrdelní tresty pro viníky požáru. V některých řádech byla stanovena i pomoc pohořelým.