Validita projektivních metod

Autoři

ŠAFÁROVÁ Katarína URBÁNEK Tomáš

Rok publikování 2016
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Diagnostika na základě kresebných projektivních metod nezávisí jenom na tom, co přináší klient, ale také na interpretaci psychologa. Validizace těchto metod by se proto měla zaměřit i na proces získávání diagnózy a proměnné, které mají vliv na interpretaci. Dle zahraničních výzkumů (Meehl, 1954; Groove et al., 2000) psychologové neumí přiřadit obrázek ke klientovi a jejich zkušenost jim v tom často nepomáhá. Cílem našeho výzkumu bylo prozkoumat, které proměnné (praxe, zaměření psychologa, typ klientů, absolvované kurzy, atd…) zvyšují úspěšnost psychologů v přiřazování projektivních kreseb a příběhů k anamnézám dětí. Výzkumný soubor tvořilo 130 praktikujících psychologů z různých oblastí psychologie (klinika, poradenství, pracovní psychologie,…) a studentů psychologie v různých ročnících odpovídajících dobrovolně na základě oslovení hromadným e-mailem. Pro sběr podnětového materiálu jsme použili metody Kresba začarovaného zvířete a Kresba stromu. Pro získávání dat od psychologů byl použit námi naprogramovaný webový odpovědník. Naše hypotézy byly potvrzeny. U žádné z 15 proměnných se neprojevil statisticky významný vliv na úspěšnost odhadu u psychologů. Navíc, korelace s praxí (r = -0,151) ukazuje opačné výsledky, než jsou v praxi zažité předpoklady, že validita projektivních metod roste se zkušeností examinátora.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.