The Name of the Language in the Constitution : a Reflection of Reality, or Unrealistic Desires? (Based on Examples from Croatia, Bosnia and Herzegovina, and Montenegro)
| Název česky | Jméno jazyka v ústavě : odraz reality, nebo nereálných přání? (na příkladech z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Balkanistic Forum |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.bf.swu.bg/BF-eng.html |
| Klíčová slova | Constitutional Articles on Language; Yugoslavian Constitutions (1921 and 1931); Croatian Constitution (1974); Bosnian-Herzegovinian Constitutions (1990s and 2002); Montenegrin Constitution (2007) |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Příspěvek analyzuje ústavní články o jazycích ve vybraných ústavách jugoslávských a postjugoslávských zemí, bývalých "srbochorvatských" svazových republikách: Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře. V ústavě královské Jugoslávie hovořil příslušný článek poněkud idealisticky o jazyce srbsko-chorvatsko-slovinském. Během druhé světové války se v připravované ústavě okupované Černé Hory poprvé vyskytlo lingvonymum "černohorština". Tzv. novosadská dohoda (1954) stanovila, že jazyk Srbů, Chorvatů a Černohorců je jeden (srbochorvatština), avšak o dvou variantách (ekavské psané cyrilicí a ijekavské psané latinkou). Po deklaraci o chorvatském spisovném jazyce (1967) začal postupný rozklad polycentrické srbochorvatštiny, jenž kulminoval v článku o jazyce v chorvatské ústavě z r. 1990. Nová černohorská ústava z r. 2007 naopak poprvé oficializuje lingvonymum "černohorština". Nejsložitější národnostní i jazyková situace byla v Bosně a Hercegovině a tato situace měla přirozeně vliv i na peripetie kolem ústavních článků o jazyce v konstitucích Bosny a Hercegoviny, Federace BaH a Republiky srbské. |