Jak na výukové komunikaci participují slabí žáci

Autoři

ŠEĎOVÁ Klára ŠALAMOUNOVÁ Zuzana

Rok publikování 2019
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Existuje propracovaná teorie postulující, že řeč a myšlení jsou silně propojeny a výukovou komunikaci je tudíž možné chápat jako nástroj sloužící k akceleraci učení. Existují rovněž empirické studie prokazující korelaci mezi participací žáků na výukové komunikaci a jejich vzdělávacími výsledky. V tomto příspěvku zpracováváme data ze čtyř školních tříd. V každé třídě jsme vybrali 4–6 fokálních slabých žáků (podle prospěchu). Ve všech třídách jsme zaznamenávali na video sérii šesti vyučovacích hodin v předmětu Český jazyk a literatura. Videonahrávky jsme následně podrobili kódování s cílem popsat participační vzorce slabých žáků. Provedli jsme jednoduché kvantifikace (např. četnost vyvolání, četnost spontánních promluv) a následně jsme sekvence, v nichž fokální žáci participovali a podrobili detailní analýze za využití postupů lingvistické etnografie. V každé třídě jsme pořizovali také rozhovory s učiteli a se žáky, které jsme rovněž analyzovali. Slabí žáci jsou z hlediska participace heterogenní. Ve všech třídách se nacházeli slabí žáci, kteří byli tišší, do komunikace vstupovali zřídka, a to výhradně na výzvu učitele. I když se je učitelé snažili zapojit, žáci většinou odpovídali mlčením. Přesto jsme identifikovali situace obsahující prodlouženou produktivní interakci. Participace výrazně vokálních slabých žáků naopak často probíhá mimo běžné komunikační schéma a frekventovaně obsahuje chybu. Ani riziko chyby ovšem participaci těchto žáků nesnižuje, neboť jejich cílem je být slyšet, nikoli odpovědět správně. Promluvy slabých vokálních žáků často obsahují argumentaci, což v kontextu jejich vzdělávacích výsledků považujeme za poměrně překvapivé.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.