Archeometrické studium raně novověké keramiky ze severozápadního Slovenska (Žilina, Budatín a Lietava)

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	SLAVÍČEK Karel PETŘÍK Jan ŠPANIHEL Samuel
Rok publikování	2020
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Archaeologia historica
Fakulta / Pracoviště MU	Přírodovědecká fakulta
Citace
www	Text článku
Doi	https://doi.org/10.5817/AH2020-1-19
Klíčová slova	Žilina; early modern age; pottery; glazes; archaeometry
Popis	Postmedievální glazovaná keramika byla dosud ve střední Evropě zkoumána jen okrajově. Soubor hrnčiny ze Žiliny, Budatína a Lietavy umožňuje unikátní komparaci písemných pramenů a výsledků archeo- metrických analýz, které byly provedeny pomocí optické mikroskopie a energiově-disperzní rtg. fluorescenční spektrometrie (ED-XRF). S keramikou byly srovnány vzorky surovin – hlín – ze dvou historicky doložených hliníků (Bytčica, Trnové) a písčitého sedimentu z Váhu. U keramiky byl potvrzen lokální původ. Nádoby starší – vrcholně středověké – tradice vykázaly větší regionální odlišnost. Mladší – novověká – keramika byla v regionu distribuována z dílen hrnčířského cechu v Žilině. Vzorek z Trnové – Hrnčiarsky vrch se chemickým složením blíží keramice dvou určených produkčních skupin. Toto zjištění koresponduje s obsahem artikul hrnčířského cechu v Žilině, podle nichž měli hrnčíři jako surovinu využívat hlínu z Trnového a jako ostřivo písek z Váhu. Analyzované křemité glazury jsou vysoce olovnaté, většinou s přídavkem mědi nebo manganu jako pigmentu.
Související projekty:	Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví