Člověk – hudba – technika: K otázce vlivu technologií na hudební myšlení 20. a počátku 21. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Habilitační práce |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Přítomná habilitační práce zkoumá modality vztahů člověka a technologie, které se promítají do hudebního myšlení autorů artificiální hudby 20. a počátku 21. století. Diskurzivní a referenční rámec pojednání tvoří především individuální umělecké poetiky a obecnější hudebně-estetické reflexe zasazené do základních teoretických koncepcí technologie a jejích funkcí v kultuře a společnosti. Výchozím momentem práce je Heideggerova přednáška Die Frage nach Technik, v níž autor navrhuje humanizaci techniky prostřednictvím umění. Dále je problematika vztahu člověka, hudby a techniky zkoumána z těchto tří úhlů pohledu. Kap. 3 se zabývá hudbou z hlediska techniky, kap. 4 analyzuje proměny hudebního artefaktu ve vývojovém oblouku 20. století od číselné abstrakce přes digitalizaci po materializaci v hudebních i mimohudebních uměleckých formách. Kap. 5 je reprezentací člověka a jeho myšlení ve vztahu k technologii v hudbě. Zde rozlišujeme čtyři základní typy postojů hudebního myšlení k technologii členěné podle míry vlivy připisovaného technologii: technoutopický / technooptimistický, technorealistický, technoskeptický a posttechnologický. V rámci posledního zmíněného postoje pak definujeme čtyři základní umělecké strategie, které vytvářejí samostatné typy: kritický postoj, adaptaci technologických modelů, recyklaci a inspiraci. Tyto strategie jsou seřazeny od obecně negativních postojů, přes konkrétně pozitivní po obecně pozitivní. |