Čas emigrace v Československu. Kondakovovo dědictví a Seminarium Kondakovianum
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Popularizační texty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Když v roce 1918 vzniká Československá republika nese si s sebou celou řadu národních a etnických sporů vlastních jejímu předchůdci, Rakousku-Uhersku. Politická situace je nestabilní – ještě v roce 1919 se bojuje o hranice státu – ta ekonomická je komplikovaná. V tomto těžkém období se dva nejmocnější muži v zemi, premiér Karel Kramář a prezident Tomáš G. Masaryk rozhodují pro neuvěřitelný krok: otevírají hranice Československa ruským emigrantům, kteří prchají před bolševickou revolucí. Tento krok není nepromyšlený. Do Československa jsou zváni především intelektuálové a studenti. Nejde ani o rozhodnutí čistě velkorysé: oba politici doufají, že po stabilizaci situace v Rusku a návratu emigrantů to vytvoří pro Československo výjimečné podmínky pro poválečnou spolupráci s Ruskem. Dějiny se však vyvinou jank. Většina ruských emigrantů se nevrátí a postupně bude Československo opouštět. Díky této velkorysé akci však dobu první republiky do Československa zavítají skutečné elity ruského národa – a to je pro nás nejdůležitější – přední světoví byzantologové. Díky jejich přítomnosti a aktivitám se Praha stane skutečným hlavním městem byzantských studií a bude v akademických kruzích proslulá od Yale po Oxford a z Harvardu po Řím. To všechno by se nestalo nebýt velkorysé vize zakladatelů Československa, kteří si uvědomili, že nehledě na všechny těžkosti nového státu přišel čas štědrosti, čas pro emigraci. |
| Související projekty: |