Limity technologického optimismu z pohledu sociální gerontologie

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Fakultu sociálních studií. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

VIDOVIĆOVÁ Lucie

Rok publikování 2021
Druh Článek ve sborníku
Konference Stárnutí 2021 : Sborník příspěvků z 5. gerontologické mezioborové konference
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
www Sborník_fulltext
Klíčová slova gerontechnology; technological optimism; robot; Pepper; HUMR
Popis Demografické změny ve světových populacích, které přispívají k bezprecedentnímu zvyšování podílu a počtu osob ve vyšším věku v čase koincidují se stejně bezprecedentním tech-nologickým vývojem v oblasti software, hardware a komunikačních technologií. Existuje téměř universální shoda, že technologický rozvoj by mohl být odpovědí na některé z palčivých otázek stárnutí společností. Zvýšení produktivity práce by mohlo pokrýt očekávaný výpadek mladé pra-covní síly nebo chytrá („smart“) řešení podpořit formy poskytování péče závislým seniorům. Do-datečný „push“ efekt měla například i opatření přijímaná společnostmi globálního severu v rámci opatření proti šíření koronavirové infekce způsobující nemoc COVID-19. Ve snaze poskytnou al-ternativní způsoby fungování společnosti bylo podporováno, nabízeno a někde i vyžadováno za-vádění ICT řešení do nejrůznějších oblastí společenského života, včetně e-governmentu, e-health a telemedicíny, online vzdělávání a komunikace v rodinách i v kontextu pečovatelských institucí. Aniž bychom pro to měli v tuto chvíli k dispozici komparativní empirická data, zdá se, že došlo k akceleraci, zrychlení, adaptace nových ICT řešení i mnohými seniory a seniorkami, kteří byli „tra-dičně“ považováni za digitální migranty, za osoby na druhé straně digitální propasti. Ve svém souhrnu by se tak mohlo zdát, že máme důvod k tzv. technologickému optimismu, tedy pocitu, že technologie jsou užitečné, bezpečné, dostupné a rychle se rozvíjející tak, aby byly všemi použi-telné a uživateli vítané do té míry, že budou moci odvrátit negativní dopady lidského bytí a ko-nání. V původním slova smyslu byl koncept technologického optimismu alternativou dnešních diskurzů udržitelného rozvoje tváří v tvář populačnímu boomu. Využití technologií pro zvládání přicházejících problémů poválečných baby-boomů a jejich dětí v pozdějších fázích jejich života je tak jakousi konceptuální odnoží těchto dnes již silně problematizovaných přístupů. V tomto pří-spěvku se zaměřím na vybrané limity gero(nto)technologického optimismu. Na základě předběžných výsledků projektu HUMR vytyčuji argumenty, proč technologický pokrok nemusí být kýženým řešením problémů stárnoucích společností. K diskusi nabízím kon-cepty rozpínající se od technologického ageismu v designu a marketingu moderních technologií a u osob, které jsou jejich nositeli; po různorodé efekty, jako např. efekt eskalátoru, tedy asyn-chronii adaptace na nové technologie a generační výměny; efekt „Babičky“ tj. pojetí seniorů jako ochránců tradic a starých způsobů; efekt objektivních limitů učení; efekt konkurenčních obsahů každodennosti; efekt technologické nedostatečnosti; efekt rychlého zastarávání nebo efekt kul-turního a hodnotového nastavení ne-uživatelů. Tyto multizdrojové a vzájemně se posilující vlivy pak vrhají nové světlo na roli technologií v procesu individuálního i demografického stárnutí a je-jich prožitku.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.