Balkán a střední Evropa jako etnokulturní areály. Příspěvek k evropské interkulturní komparaci
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Stranstvašti idei po pătištata na chumanitaristikata. Izsledvanija po folkloristika, kulturna antropologija i slavistika v čest na doc. d-r Katja Michajlova II |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://press.bas.bg/bg/eBooks-105/show-106(42) |
| Doi | http://dx.doi.org/10.7546/WIPH.2021 |
| Klíčová slova | ethnocultural areas; Balkans; Central Europe; folk culture; modernisation |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Cílem autora je identifikovat rozdíly mezi střední Evropou a Balká nem jako etnokultúrne oblasti v kontextu historického a společenského vývoje. V příspěvku se používá etnologický přístup, ale i nálezy sociální historie. Text porov nává sociální a kulturní stratifikaci společnosti, definici lidové kultury a specifikaci nositelů lidové tradice. Zabývá se sociální a osídlujicí mobilitou a nehybností, vli vem regimentace a zárukou životních a kulturních standardů a týká se účinků mo dernizace na lidovou kulturu až do jejího konce. Omezená definice lidové kultury ve střední Evropě a vyrovnání lidové kultury kontrastují s širokou definicí lidové kultury na Balkáně, kde existuje široká škála forem (zejména dům, dvůr, šaty, tka nina, strava). Autor považuje historickou sociální mobilitu na Balkáně za důležitou. Mobilita umožnila obyvatelstvu svobodnější přístup k kulturním hodnotám bez pri vilegovaných omezení než ve střední Evropě. Moment poklesu lidové kultury se lišil v závislosti na různých stadií modernizace. Na Balkáně poklesl později a tato skutečnost znamenala větší kontrast mezi starým a novým. |