Èpidemija kak test smysla žizni v povesti Vikentija Vikent’jeviča Veresajeva Bez dorogi
| Název česky | Epidemie jako test smyslu života v povídce Vikentije Vikentijevice Veresajeva Bez cesty |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Slavica Wratislaviensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | plný text článku |
| Doi | https://doi.org/10.19195/0137-1150.177.3 |
| Klíčová slova | V.V. Veresaev; Without a Road; Narodniks; images of the “superfluous man” |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Příspěvek analyzuje tematické těžiště prózy V. V. Veresajeva Bez cesty (1894). Analýza prózy vede autora k přesvědčení, že zobrazení epidemie v deníku hlavní postavy se stalo pro Veresajeva katalyzátorem, neboť to, jakým způsobem hrdina díla vnímá epidemii a pomoc nemocným, ukazuje a hrubost, pasivitu, nedůvěru „lidu“ vůči „inteligentům“. Agresivní odpor „lidu“ vůči hlavnímu hrdinovi jej přivádí k duševní krizi a nakonec ke smrti. Zobrazení průběhu epidemie odhalilo neadekvátnost narodnických představ o jednostranné odpovědnosti zástupců inteligence za nevzdělanost a bídu „lidu“. Hlavního hrdinu této prózy je tak možné považovat za specifický podtyp tzv. zbytečného člověka; přestože on sám je aktivní, je odsouzen k neúspěchu nikoli jen svou vinou (přijetí neživotaschopného ideologického východiska), ale daleko spíše vinou těch, kdo nejsou ochotni jeho pomoc přijmout a kdo jej potrestali za jeho altruistickou aktivitu. |
| Související projekty: |