Vliv kouření matek na výživu dětí v prvních šesti týdnech po narození - Výsledky studie ELSPAC

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KUKLA Lubomír HRUBÁ Drahoslava TYRLÍK Mojmír

Rok publikování 2004
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Česko-slovenská Pediatrie
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Obor Pediatrie
Klíčová slova ELSPAC; smoking; breast-feeding; breast-feeding support; morbidity in confinement
Popis Kojení je nejvýhodnější formou výživy dítěte po narození: má nejen výhodné nutriční složení, ale obsahuje i řadu faktorů podporujících imunitu a růst novorozence a kojence. Podpora výhradnému kojení po dobu minimálně prvních 6 měsíců života je jedním z prioritních cílů WHO.Ve studii ELSPAC bylo sledováno kuřácké chování během těhotenství a po porodu, fyziologická stimulace kojení a výživa dětí po 6 týdnů po porodu v kohortě 4883 žen z Brna a okresu Znojmo, které byly těhotné v letech 1990-1992.Výsledky dokazují, že na začátku 90. let byly v praxi zanedbávány fyziologické zásady stimulace kojení: v žádoucím termínu do hodiny po porodu bylo k prsu přikládáno méně než 7 % novorozenců a během prvních 24 hodin po narození bylo výhradně kojeno jen necelých 60 % dětí, a dalších 16 % kojeno částečně. Více než pětině dětí byla podávána v prvním dni života výživa umělá. Ve způsoby výživy v prvních hodinách života se děti nekouřících a kouřících matek nelišily, významně častěji plně kojily ženy opakovaně rodící. Kuřácké chování matek se projevilo v odlišném přístupu ke kojení v dalším časovém období: ve skupině nekuřaček se počet výhradně kojících zvyšoval do druhého týdne po porodu, kdy plně kojilo 72 % žen. Během šestinedělí kojilo výhradně ještě 54,5 % matek a dalších 23 % žen kojilo alespoň částečně. Naopak, ve skupině kuřaček podíl výhradně kojících neustále klesal z 60 % v prvních 24 hodinách a počet uměle živených progresivně narůstal. Na konci šestinedělí už bylo téměř 50 % dětí kuřaček výhradně živeno umělou výživou a jen 25 % výhradně kojeno. Krátce nato dosáhl počet uměle živených kojenců v této skupině téměř 70 %. Děti živené výhradně nebo částečně uměle měly častější potíže s krmením. Frekvence různých alimentárních a respiračních potíží či onemocnění byla signifikantně vyšší u dětí kuřaček, kojení četnost symptomů redukovalo. V posledních letech se i v České republice častěji uplatňují programy podpory kojení, které nejenže motivují matky, ale názorně jim tento fyziologický způsob výživy demonstrují a nacvičují.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.