Romannaja oderžimost kamerdinera Aleksandra Puškina
| Název česky | Románová posedlost podkomořího Alexandra Pouština |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Zagadnienia Rodzajów Literackich |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | East Slavs A. Pushkin |
| Popis | Puškinova próza obecně a jeho romanopisectví zvláště mají dvě různá jádra: jedno vede k modelu typicky západoevropské poetiky (dramatické struktury, milostné zápletky), druhé k paradigmatu popisné, mravoličné prózy charakteristické pro Slovany obecně a pro východní zvláště. Puškinovo romanopisectví také potvrzuje jeho postavení mezi romantismem a realismem: realistický, historický a deskriptivní ráz jeho prózy a románu na straně jedné a romantická témata, jako je boj s osudem nebo provokování osudu, milostné experimenty, nostalgie a romantická ironie na straně druhé. Je zde však ještě jedna opozice: mezi demiurgickým postojem k životu (dramatické zápletky, dominantní úloha události, láska k pokusnictví a palimpsestické hře s motivy) a ta nejtišší posedlost k probíhání nebo plynutí života, což je tak typické pro východní vizi člověka a světa. Jeho tendence nebo dokonce posedlost psát romány byla také diktována antiromantickou atmosférou té doby (30. let 19. století) a jeho láskou k historismu a historickým a státotvorným charakterem jeho díla. |