Cílem projektu je výzkum dnes již neexistujícího fenoménu postrku, který je úzce svázán se vznikem státně iniciované chudinské péče. Postrkem je nutno rozumět nucený transport osob, zpravidla pěšky, do místa určení v rámci rakouského státu. Osoba postrkovaná mohla být postrčena pouze do svého „úředního domova“. Myšlenka zákonodárců byla jednoduchá: alespoň z jednoho místa ve svém vlasti nemohl být chudý či potřebný člověk vyhnán. Realizace postrku však jednoduchá nebyla, což je předmětem navrhovaného projektu. Navrhovatelka chápe postrk a chudinskou péči jako spojené nádoby jednoho problému. Na prahu sledovaného období přebírá chudinství, doposud odkázané na příležitostnou dobročinnost, do svých rukou stát a snaží se vytvořit struktury k rozpoznání potřebných a jejich případné zaopatření. Centrem chudinské péče a případné pomoci měl být „úřední domov“, odkud nemohl být nikdo vykázán. V tomto místě měla být potřebnému člověku poskytnuta pomoc. Postrk chápe navrhovatelka jako prostředek sociálního čištění zejména velkých aglomerací, jehož důsledkem bylo přenášení sociální zodpovědnosti na menší, zejména venkovské obce.

Publikace