Noc vědců na FF MU

24. září 2021 od 17:00 hod.

Letos s tématem Čas. Budeme se na vás těšit online

Josef Krob

„Co je to čas a jak jej měřit? Je součástí fyzického světa, nebo je jen v našich hlavách? Hledám odpovědi na tyto otázky od Aristotela a Augustina přes Newtona, Einsteina až po teorii chaosu. Od fyziky k prožívání a jejich možnému spojení.“

Josef Krob
filosof

Sledujte prof. Kroba na sociálních sítích

Facebook Twitter Instagram LinkedIn

Na co se můžete těšit?

Vezmeme vás na virtuální prohlídku celého našeho areálu a položíme si vskutku filozofické otázky: Co je to čas? A dokážeme jej spolehlivě měřit?

Ve svém příspěvku v rámci celouniverzitního Science slamu si je položí, jak jinak, filozof Josef Krob. Při hledání odpovědí vstoupí do dialogu s Aristotelem, Augustinem, Isaacem Newtonem, moderní fyzikou i lidovým rčením, které říká, že je pozdě honit Bycha. Jeho slam vás nejen pobaví a přiučí, ale také vám dá odpověď na otázku, jak si vyrobit více času! A pokud vás téma zaujme, můžete se dozvědět více v navazujícím podcastu.

Kromě toho si však můžete vybrat z široké nabídky dalších přednášek a workshopů, zúčastnit se kvízu, nebo dokonce online únikovky či divadelního představení. Všechno to naleznete přímo na této stránce již v pátek 24. září 2021 od 17:00 hod.

Vyberte si z našeho dalšího programu

Hrajte s námi o čas

O úniku a návratu: příběhy času

O úniku a návratu: příběhy času

Ústav české literatury FF MU
Na počátku bylo… slovo? Velký třesk? Na počátku se rozběhl čas. A časem, spíš dříve než později, se přidaly příběhy. Vyprávění kolem ohňů v jeskyních našich dávných předků. Světlo, teplo a sdílená slova jako útočiště před hrůzou číhající ve tmě. Na většině míst světa jsme dnes tmu zahnali do kouta, občas natolik úspěšně, že si namlouváme, dočasně, že už tam není. Potřeby příběhů jsme se ale nezbavili. Vyprávíme si je navzájem, myslíme v příbězích, bavíme se a dojímáme se příběhy blízkých, cizích i neexistujících lidí a jiných bytostí. Často je pokládáme za skutečnost. Vyprávíme si příběhy o sobě samých. V příbězích sníme o budoucnosti, vzpomínáme na minulé, příběhem prožíváme tady a teď. Pojďme si chvíli vyprávět příběhy času.

Zapadli byste v pravěku?

Zapadli byste v pravěku?

Ústav archeologie a muzeologie FF MU
Možná jste si někdy představovali, jak podnikáte výlet do minulosti. Prostě stroj času a tak trochu si zamachrovat mezi těmi primitivy. Ale na rovinu –⁠ obstáli byste? Mohli byste být paleolitickými lovci, prvními zemědělci nebo válečníky doby bronzové? Zkuste si náš kvíz.

Křížovka

Křížovka

Historický ústav FF MU
Ověřte své znalosti našich dějin a kultury a zjistěte, jak nazýváme jeden z nejstarších nástrojů na měření času! Vhodné i pro žáky základních škol.

Čas a literatura

Literatura a čas/prostor

Literatura a čas/prostor

prof. Ivo Pospíšil, Ústav slavistiky FF MU
Sumarizující přednáška o některých problémech vývoje chápání času/prostoru v krásné literatuře. Pozornost bude zaměřena na různá pojetí a to, jak se s nimi lektor seznamoval a sám je ve své práci uplatňoval nebo vymýšlel v průběhu posledních pětačtyřiceti let v rámci ontologie literatury, literárního chronotopu a areálového pohledu. Opomenuty nezůstanou ani čas a prostor jako módní témata literární vědy. Mezi vybranými jmény, jimž se přednáška bude věnovat, jsou mimo jiné Michail Bachtin, Gaston Bachelard, Percy Lubbock, Edwin Muir, Daniela Hodrová, Dionýz Ďurišin, D. S. Lichačov nebo Nikolaj Osmakov.

Česká literatura v Rusku ve vlnách času

Česká literatura v Rusku ve vlnách času

dr. Natalia Rubtcova, Ústav slavistiky FF MU
Ve vlnách času je vše v neustálém pohybu, vše se mění. Týká se to také vnímání kulturních jevů a mezikulturní komunikace. Pokusíme se zjistit, jak se vyvíjela česko-ruská literární interakce. Co, jak a kdy se četlo v Rusku? Jak jsou dnes vnímáni čeští autoři? Zaměříme na tyto otázky a zmapujeme další možnosti vývoje česko-ruských literárních vztahů.

Při překladu spěchejte pomalu: Kdo může za nekvalitní překlad?

Při překladu spěchejte pomalu: Kdo může za nekvalitní překlad?

dr. Stanislava Špačková, Ústav slavistiky FF MU
Četli jste někdy špatně přeloženou knihu? A napadlo vás, že za nekvalitním překladem nemusel být nekvalitní překladatel, ale to, že na překlad dostal málo času? Podívejte se na naše videa, abyste zjistili, jak může nedostatek času překladatelský proces ovlivnit. V prvním videu se mimo jiné dozvíte, že šetřit při vydávání knih čas (potažmo peníze) na redaktorech a korektorech se v důsledku opravdu nevyplácí.

Při překladu spěchejte pomalu: Kdy za to může překladatel?

Při překladu spěchejte pomalu: Kdy za to může překladatel?

dr. Stanislava Špačková, Ústav slavistiky FF MU
Ve druhém videu vám ukážeme, co jsou to překladatelské interference a proč v časové tísni vznikají. Pokud vás téma překladu a interferencí zaujalo, můžete se zapsat do našeho online mikrokurzu nazvaného Jak to přeložit, který je zcela zdarma a nepředpokládá předchozí znalost žádného cizího jazyka.

Čas a filozofie

Otevření propasti času

Otevření propasti času

doc. Daniel Špelda, Katedra filozofie FF MU
Přednáška pojednává o raně novověkých teoriích, které se pokoušely vysvětlit geologickou minulost Země. Již na konci 17. století bylo zřejmé, že procesy, které měly utvářet reliéf Země, se nemohly vejít do úzkého rámce 6 000 let, který vytyčila křesťanská chronologie. Filosofové a vědci tedy začali uvažovat o dějinách Země, které trvaly statisíce a miliony let –⁠ a tím poprvé v dějinách evropského myšlení otevřeli temnou propast geologického času.

Kladivo na časoděj

Kladivo na časoděj

Kočovná filosofická divadelní společnost, Katedra filozofie FF MU
Byl jednou jeden námět na scénář, a ten po dlouhý čas ležel v šuplíku. Pak se dostal ven a opět po delším čase z něj vzniklo představení. Filosofický muzikál o tom, že žádný čas neexistuje, nikdy neexistoval a ani existovat nebude. Zjistěte více v programu.

Stručné dějiny času

Proč má týden sedm dní a odkud se vzala jejich jména?

Proč má týden sedm dní a odkud se vzala jejich jména?

dr. Kateřina Bočková Loudová, Ústav klasických studií FF MU
Napadlo vás někdy, proč má náš týden právě sedm dní? A odkud se vzala jména dnů v týdnu? Společně se vypravíme do starověké Babylonie, Řecka i Říma, abychom se dopátrali původu našeho sedmidenního cyklu. Zjistíme, jak se v průběhu staletí měnila pojmenování jednotlivých dnů u různých národů a jakou roli v tom všem sehrálo křesťanství.

Čas ve středověku

Čas ve středověku

prof. Martin Wihoda, Historický ústav FF MU
Může být hodina různě dlouhá? Ve středověku ano! Proč? Dozvíte se v přednášce profesora Martina Wihody. Historik vás seznámí s pojetím času ve středověku, promluví o rozdílu mezi cyklickým a lineárním časem, strachu lidí z apokalypsy nebo o počátku letopočtu.

Čas v raném novověku

Čas v raném novověku

prof. Tomáš Knoz, Historický ústav FF MU
Proč se významné osobnosti v raném novověku nechávaly portrétovat s hodinami? Kterého dne přesně zemřel Komenský – víme to? Kdy vznikly osobní diáře a co nám říkají? Na tyto i další otázky odpoví profesor Tomáš Knoz.

Čas v moderní době

Čas v moderní době

prof. Jiří Hanuš, Historický ústav FF MU
Můžeme v moderní době mluvit o vládě nad časem, nebo o otročení času? Pochopili by lidé v minulosti náš boj o volný čas? A co čas spojený s budoucností, umíme si to vůbec představit? Poslechněte si zamyšlení profesora Jiřího Hanuše.

Čas a člověk

Reakční čas

Reakční čas

Bc. Martin Ptáček, Psychologický ústav FF MU
V každodenním životě se setkáváme s nespočtem situací, ve kterých je naše reakční doba klíčovým faktorem, určujícím výsledek celé situace. To, jak rychle dokážeme zareagovat na určitý stimul, ovlivňuje nejen výsledky sportovních událostí, ale v mnoha případech rozhoduje také o osudu lidských životů. Pojďme si tedy tento důležitý aspekt naší kognice blíže představit.

Čas z pohledu vývojové psychologie

Čas z pohledu vývojové psychologie

Psychologický ústav FF MU
Studenti v rámci kurzu Vývojová psychologie I vytvořili videa znázorňující vývoj kognitivních schopností člověka dle Jeana Piageta.

Adolescence – období hledání identity

Adolescence – období hledání identity

Psychologický ústav FF MU
Studenti v rámci kurzu Vývojová psychologie I vytvořili infografiky znázorňující užitečná témata pro adolescenty.

Čas na spánek

Čas na spánek

Bc. Veronika Káplová, Psychologický ústav FF MU
Kolik hodin denně spát? Co dělat, když se spánek porouchá? To a ještě více se dozvíte v live streamu Veroniky Káplové.

Čas, média a umění

Kódovaná estetika

Kódovaná estetika

Študentský spolok INTERIER, Teorie interaktivních médií, Ústav hudební vědy FF MU
Pojďte objevovat počítačové umění! V online galerii Interier (interier.org) vám každý den představíme nové dílo. Pro výstavu Kódovaná estetika, která proběhne od září do konce roku 2021, jsme vybrali stovku studentských prací z předmětů Artgoritmy (Teorie interaktivních médií, FF MU) a Výtvarná informatika (Ústav počítačové grafiky a multimédií, FIT VUT). Novomediální teoretikové spojili tvůrčí síly s informatiky a předvedou vám, kde všude v číslech a algoritmech umějí nalézt krásu. Používají k tomu řadu originálních a kreativních nástrojů, často z vlastní dílny (artgorithms.droppages.com/software).

Šťastné okamžiky v generativním umění

Šťastné okamžiky v generativním umění

Študentský spolok INTERIER, Teorie interaktivních médií, Ústav hudební vědy FF MU
Algoritmické umění málokdy vytváří dokončená a neměnná díla. Generativní tvorba bývá založena na postupném, či dokonce nikdy nekončícím vývoji. Během generování jsou zkusmo hledána estetická řešení, pro něž neznáme konkrétní postup nebo přesné parametry. Algoritmické obrazy se vyvíjejí na základě interakce s tvůrcem nebo s využitím náhody (a v poslední době čím dál častěji za přispění umělé inteligence). Workshop představuje různé typy tvůrčích aplikací pro ztvárnění času a nahodilosti v počítačové grafice. Přesvědčte se, že náhoda zachycená ve správné chvíli vám může přinést nevídaný estetický prožitek!

Programovanie hudobnej performance v reálnom čase

Programovanie hudobnej performance v reálnom čase

Študentský spolok INTERIER, Teorie interaktivních médií, Ústav hudební vědy FF MU
Je možné ovládať čas? Odpoveď nie je úplne jednoznačná, avšak pri live codingu, kedy vytvárame kompozíciu v reálnom čase a pomocou kódu, sme do určitej miery schopní manipulovať so zvukom ako s prvkom prebiehajúcim v čase, vďaka čomu sme schopní meniť jeho charakteristiku. Live coding ako performatívnu techniku predstavíme vo forme workshopu, ktorý však vo svojej netradičnej podobe umožní každému návštevníkovi zapojiť sa do online kolaboratívneho priestoru Esturary – tým sa nám naskytne možnosť vytvoriť jedinečnú real-time performance z pohodlia vašich domov.

Čas emigrace v Československu. Kondakovovo dědictví a Seminarium Kondakovianum

Čas emigrace v Československu. Kondakovovo dědictví a Seminarium Kondakovianum

prof. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres, Seminář dějin umění FF MU
Když v roce 1918 vzniká Československá republika, nese si s sebou celou řadu národních a etnických sporů vlastních jejímu předchůdci, Rakousku-Uhersku. Politická situace je nestabilní – ještě v roce 1919 se bojuje o hranice státu – a i situace ekonomická je komplikovaná. V tomto těžkém období se dva nejmocnější muži v zemi, premiér Karel Kramář a prezident Tomáš G. Masaryk, rozhodují pro neuvěřitelný krok: otevírají hranice Československa ruským emigrantům, kteří prchají před bolševickou revolucí. Není to krok nepromyšlený, do Československa jsou zváni především intelektuálové a studenti. Nejde ani o rozhodnutí čistě velkorysé, protože oba politici doufají, že po stabilizaci situace v Rusku a návratu emigrantů se pro Československo vytvoří výjimečné podmínky k poválečné spolupráci s Ruskem. Dějiny se však vyvinou jinak. Většina ruských emigrantů se nevrátí a postupně bude Československo opouštět. Jako důsledek této velkorysé akce však v období první republiky do Československa zavítají skutečné elity ruského národa a – to je pro nás nejdůležitější – přední světoví byzantologové. Díky jejich přítomnosti a aktivitám se Praha stane hlavním městem byzantských studií a bude v akademických kruzích proslulá od Yale přes Oxford a Harvard až po Řím. To všechno by se nestalo, nebýt vize zakladatelů Československa, kteří si uvědomili, že nehledě na všechny těžkosti nového státu přišel čas štědrosti, čas pro emigraci.

Středověké Conques v globálním světě a čas poutě. Jak se tvoří evropský špičkový projekt

Středověké Conques v globálním světě a čas poutě. Jak se tvoří evropský špičkový projekt

prof. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres, Seminář dějin umění FF MU
Poutník, který kráčí středověkou krajinou, zažívá naprosto specifický pocit času. Rytmus jeho života se synchronizuje s krajinou a uměleckou produkcí, s níž se potkává. Klíčovým místem na poutní cestě do Santiaga je středověké městečko Conques, kam poutníci chodí již po bezmála tisíc tři sta let a zažívají tam jedinečná setkání. Projekt, který chce tato přednáška představit, si klade za cíl komplexně a mezioborově vstoupit do diskuse o tomto jedinečném místě. Do projektu jsou přizváni specialisté z pěti zemí a nejrůznějších oborů, díky kterým bude možné kombinovat znalosti a dovednosti věd humanitních, technických i přírodovědných. Tento ambiciózní výzkum umožňuje realizovat štědrá podpora z programu H2020 MSCA-Rise.

Experimenty s časem

Termokamera – časosběrné video

Termokamera – časosběrné video

Mgr. Nicol Dostálová, Mgr. Zuzana Šmideková, HUME Lab FF MU
Termokamera je přístroj, který umožňuje vizualizaci infračerveného záření tělesa. Výstupem termokamery je tedy termogram –⁠ infračervený snímek. V našem časosběrném videu můžete vidět termokameru (FLIR), která snímá dva hrnky. Do modrého hrnku byl vložen led, do bílého zase vroucí voda. Na obrazovce vidíte právě přenos z termokamery, tzv. termogram, na kterém lze pozorovat změnu teploty obou hrnků v čase. Termokameru lze v humanitních a sociálních vědách využít mnoha způsoby, pro představu uvádíme výzkum Paoliniho et al. (2016), kteří se věnovali teplotním změnám v obličeji v různých sociálních situacích, např. při ostrakizaci, tedy při vyčleňování jedince z kolektivu.

Jak měříme pohyb očí? (eye-tracking video)

Jak měříme pohyb očí? (eye-tracking video)

Mgr. Nicol Dostálová, Mgr. Zuzana Šmideková, HUME Lab FF MU
Eye-tracking je metoda, která umožňuje pomocí speciálního přístroje sledování očních pohybů. Některé eye-trackingové studie se zaměřovaly na schopnost kojenců pamatovat si a předvídat objevení přechodně zakrytých předmětů. Kojenci ve věku čtyř měsíců totiž obecně nejsou schopni předvídat zakrytý předmět, od šestého měsíce však lze pozorovat, že schopnost pamatovat si zakrytý předmět je výrazně vyvinutější. To můžete vidět i na videu natočeném v prostorách HUME Labu na participantovi, kterému bylo v době měření téměř pět měsíců.

Navštivte nás virtuálně

Projděte si fakultu

Vydejte se s námi na prohlídku budov Filozofické fakulty MU, v nichž se snoubí moderní vybavení s odkazy k antické tradici naší civilizace. V podzemí pak navštívíme knihovní sklady nebo protiatomový kryt.

Vstupte

Poslechněte si fakultu

Zkusili jste někdy zavřít oči a zaposlouchat se do svého okolí? My ano. Záznam ruchů, zvuků, a celkové atmosféry studentského života na filozofické fakultě připravili sami studenti.

Poslouchejte

Studujte u nás

Máme nejširší nabídku studijních programů, špičkově vybavený, nově rekonstruovaný areál a knihovnu, která architektonickým skvostem a poskytuje skvělé zázemí pro samostudium.

Zjistěte více

Jak to u nás vypadalo v minulých letech?

Zajímají vás i další akce? Vyberte si a navštivte nás!

Nechcete nic důležitého promeškat?

Napište nám svůj e-mail a my vás budeme newsletterem informovat o důležitých akcích a termínech.

Načítám...

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.