Proměna měst v pozdní antice

Autoři

ŠTĚPÁNEK Tomáš

Rok publikování 2018
Druh Článek ve sborníku
Konference Člověk, stavba, územní plánování 11 : sborník z konference
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www http://adminu.lhosting4.cz/Include/Data/getfile.php?id=374&db=csupuzemie
Klíčová slova Late Antiquity; cities; Roman Empire; urban transformation; urban decline; fortification; Christianization
Popis Města se postupným vývojem stala základními stavebními kameny nejen starověkého světa. Především na nich závisela téměř po celou dobu své existence i síla mocné římské říše. Města zde tvořila páteř politické moci, ekonomiky, kultury i vzdělanosti. V pozdní antice (tj. ve 4.-6. století n. l.) se však tato klíčová opora začíná z mnoha ne úplně známých a objasněných příčin lámat a nepřirozeně kroutit, což má vliv na celou římskou říši. Toto období je důležité především jako přechodná fáze mezi antikou a raným středověkem, který nebyl tak civilizačně závislý na prosperujícím městě. V dnešní době, kdy ve městech žije více než polovina obyvatelstva planety, poutají změny probíhající u jejich pozdně antických předchůdců pozornost moderní vědy. Jak se tedy (z)měnila města v pozdní antice? Co bylo příčinou těchto změn? A co po nich následovalo? Může se něco podobného stát i dnes? Za pomoci archeologických a písemných pramenů budu v tomto příspěvku pojednávat o třech charakteristických fyzických rysech pozdně antické městské zástavby – o zmenšování osídlené plochy, o christianizaci vnitřní zástavby a o fortifikacích. Na těchto rysech nastíním některé z možných příčin i následků probíhajících změn v pozdně antických městech. Popíši také jejich jednotlivé „fáze“ ve starověké římské říši – klasické město, pozdně antická město a poté už to raně středověké. V závěrečné části příspěvku se pak pokusím srovnat situaci v pozdní antice s dnešním urbanizovaným světem.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.