Vítězslav Nezval, role fotogenie a myšlenkový obrat
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Iluminace |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.academia.edu/36757668/2017_-_Vitezslav_Nezval_role_fotogenie_a_myslenkovy_obrat |
| Klíčová slova | film; history of film theories; Czech thinking about Cinema; Czech Avantgarde; Vítězslav Nezval |
| Popis | Článek poukazuje na několik důležitých rysů filmového uvažování u básníka a představitele české meziválečné avantgardy Vítězslava Nezvala. Ten bývá v porovnání s Karlem Teigem jako autor textů o filmu spíše marginalizován, ovšem ve výše pojednaných aspektech a rámcích představuje docela svébytný, jakkoli třeba unikavý jev v dějinách českého myšlení o filmu. Zaprvé v tom, jak nečekaný a významný byl jeho obrat od jednoho způsobu interpretace filmového fenoménu k druhému během jednoho roku. Jednalo se (a) o obrat rétorický. Oproti spíše abstrahujícímu, teoretizujícímu postoji zaujal postoj výrazněji kritický, instruktivní a více zaměřený na konkrétní tvůrčí praxi. Ale stejně tak (b) šlo o obrat hodnotový. V roce 1925 navrhoval pojetí fotogenie, které bylo zaměřené na abstraktní výtvarné kvality filmu a využívalo námět i dějový rámec coby prostředky zvyšující přístupnost díla pro širší, méně esteticky senzibilní publikum. Avšak v roce 1926 Nezval tento poměr obrátil a do řídící role postavil naopak námět a kvality dějové výstavby. Zadruhé jsem se snažil podpořit tvrzení, že Nezvalovo myšlení o filmu bylo v obou těchto fázích blízké některým rysům uvažování ruských literárněvědných formalistů i českých literárněvědných strukturalistů. To mohlo být způsobeno sdíleným vlivem konstruktivismu přes Karla Teigeho, vlivem setkávání s Romanem Jakobsonem či jednoduše tendencí k praktičtějšímu uvažování o (filmovém) umění. S ním souvisela rovněž tendence dopátrat se logiky vnitřních mechanizmů fungování díla i jeho výroby. |
| Související projekty: |