Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického systému otrokářství
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Robert W. Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1993, prokázal s pomocí značného množství statisticky zpracovaných údajů, že ekonomický systém amerického Jihu představoval navzdory svému neetickému základu tržně konformní a efektivní řešení. Otrokářství tak nezaniklo v důsledku ekonomické neefektivnosti, ale v důsledku politického rozhodnutí. Protože odpůrci otrokářství byli zastánci svobodné pracovní síly, bylo otrokářství vykládáno jako dlouhodobě nevýnosná investice, ekonomicky skomírající a neefektivní, jehož konec byl neodvratný a občanská válka pouze uspíšila nevyhnutelné. Fogel naopak prokázal, že otrokářství bylo v době těsně před občanskou válkou velmi vitální. Nejsou žádné důkazy, že by ekonomické síly trhu jakkoliv narušily otrokářský systém, která by bez války a politického zásahu nebyl zlomen. Zde jeho analýza, potýkající se s vžitými stereotypy historiků, končí. Pro disciplínu veřejné ekonomie však v tomto okamžiku celá kauza začíná. Zde se totiž proti sobě staví pozitivní a normativní ekonomie. Zde se jasně ukazuje, jak důležitá je možnost zaobírat se normativními soudy a schopnost smiřovat s jejich pomocí vzájemné rozpory oborů etiky, ekonomie a politiky. Pokud si uvědomíme vzájemné nároky těchto tří dimenzí života společnosti a jejich vyvažování, můžeme lépe pochopit roli státu ve společnosti, můžeme pochopit zdánlivý paradox, že garantem svobody je instituce, která je zároveň největším tvůrcem omezení a příkazů, které jednotlivce omezují. |
| Související projekty: |