Koncem dubna oslovilo vedení fakulty studentky a studenty FF MU s prosbou o vyplnění dotazníku k průběhu distanční výuky v jarním semestru 2020, v němž byla fakulta z důvodu koronavirové pandemie nucena přejít na distanční formu vzdělávání. Po týdenním sběru dat byl získán úctyhodně vysoký počet 947 odpovědí. 70 % respondentů studuje v bakalářském stupni studia, téměř 25 % odpovědí pak přišlo od navazujících magisterských studentů.
A jak průzkum dopadl? Řečeno jazykem známek, které jsou běžně používány pro hodnocení, si fakulta vedla velmi dobře. Z odpovědí respondentů vyplývá, že vyučující dokázali i v této mimořádné situaci studentům poskytnout kvalitní podmínky pro studium. Zůstává však jistý prostor pro zlepšení.
Typy studijních materiálů
Většina vyučujících využívala kromě standardních studijních opor, jako jsou digitalizované studijní materiály v IS MU, prezentace či interaktivní osnovy, rovněž některý z dalších nástrojů e-learningu. Studentům byly a jsou dostupné různé materiály, především odborné texty, dále kurzy v ELFu, audio/video přednášky, volně dostupné učebnice, a více než polovina respondentů měla k dispozici také online semináře.
Nejčastěji studenti využívali ke studiu odborné články a monografie (jejich dostupnost uvedlo téměř 80 % respondentů). Zároveň se ukázalo, že tento typ materiálů studenti postrádají nejméně, ale přivítali by naopak více audio/video přednášek (50 %), online seminářů a podrobných prezentací (obě možnosti uvedlo 40 % respondentů).
Téměř 80 % dotázaných však hodnotí dostupné materiály jako dostačující (případně je jejich názor neutrální) a bezmála 95 % z nich je využívá. Více než 80 % studentů považuje studijní materiály za přehledné a uvádí, že v nich lze najít vše potřebné. Zhruba polovina hodnotí materiály jako rozmanité a nenahraditelné z jiných, volně dostupných zdrojů. Z průzkumu dále vyplynula spíše nejednotnost podoby materiálů a způsobů jejich sdílení v rámci jednoho studijního programu (uvádí ji zhruba 60 % respondentů); je však otázkou, zda je standardizace studijních opor žádoucím cílem.
Bezmála 60 % dotázaných uvádí, že nutnou součástí ukončení většiny jejich předmětů je seminární nebo jiná podobná písemná práce.
Komunikace s vyučujícími
Významným komunikačním prostředkem se stal e-mail. Podle průzkumu byli vyučující připraveni odpovídat na dotazy studentů ke studiu téměř okamžitě: 85 % respondentů uvedlo, že vyučující reagovali ještě týž den nebo alespoň v řádu několika dní, v 15 % případů mají dokonce studenti zkušenost s odpovědí pouze v řádu hodin.
Většina studentů se shodla na tom, že dostávají od vyučujících ke svým výkonům zpětnou vazbu, ovšem více než polovina respondentů nemá minimálně v jednom ze svých předmětů zcela jasno v tom, jaké jsou na ně kladeny požadavky.
Polovina respondentů soudí, že distanční výuka svým rozsahem odpovídala kontaktní výuce. Větší nároky než v rámci standardního vyučování vnímá aktuálně 19 % studentů, kteří se zúčastnili průzkumu.
Určité rezervy ze strany učitelů se zdají být v zájmu o to, jak studenti zvládají distanční výuku (takový zájem pociťuje jen 40 % respondentů).
Aktivita studentů
Pozitivní je také zjištění, že 40 % respondentů plní úkoly průběžně a snaží se také věnovat dobrovolným zadáním. 30 % z dotázaných připouští, že termíny dodržet zvládá, ale většinou na poslední chvíli, přičemž plnit úkoly s termínem odevzdání na konci semestru v době vyplňování dotazníku (konec dubna) ještě nezačalo.
Diplomové práce
Velmi dobrou úroveň komunikace vyučujících se studenty potvrdil dotazník také v případě přípravy diplomových prací. Příznivou zprávou je, že jen čtvrtina studentů má výraznější problém s opatřením materiálů a pramenů k dokončení diplomových prací a téměř všichni vědí, k jakému termínu mají práci odevzdat.
Celkové zhodnocení
Na otázku, zda vyučující zvládají distanční výuku, jen 3 % respondentů volila odpověď „určitě ne“ a 14 % „spíše ne“. Většina studentů hodnotí zvládnutí distanční výuky kladně (případně má neutrální postoj).
Výuka v jarním semestru 2020 se na fakultě uskutečnila za zcela bezprecedentních a nikým nepředpokládaných okolností, na něž jsme museli zareagovat ve velice krátkém čase. Distanční forma vzdělávání nepochybně kladla značné nároky na vyučující i studenty. Řada z nich se navíc zapojila do dobrovolnické činnosti či se starala o děti i starší rodiče. Je chvályhodné, že ani v této době akademická obec fakulty neztratila zájem o vědeckovýzkumný aspekt svého působení na univerzitě. Svědčí o tom například téměř dvojnásobný počet podaných grantů GA ČR!
Všichni doufáme, že v budoucnu se vrátíme ke kontaktní výuce. Vždyť setkávání akademické obce je základem pro sdílení nejen znalostí, ale i hodnot a étosu školy.