Cílem studia je prohloubené vzdělání v tradičním univerzitním programu, jenž je zakládajícím oborem Masarykovy univerzity z počátku 20. let 20. století. Jeho charakter utvářeli v rámci tehdejšího Slovanského semináře později světově proslulí strukturalisté z Pražského lingvistického kroužku, k nimž od 30. let 20. století patřil i zakladatel pražsko-brněnské školy slovanské srovnávací literární vědy prof. Frank Wollman, před ním ruský medievista Sergij Vilinskij a později slavný lingvista, literární vědec, fonolog a teoretik verše Roman Jakobson, profesor pro tehdy nový obor Ruská filologie. Slovanské literatury byly a nadále jsou součástí širšího konceptu slovanské filologie a slavistiky v rámci areálového přístupu na srovnávací bázi slovanských literatur v evropském a světovém rámci a na metodologické bázi vytvořené v průběhu 19. a 20. století s metodologickou flexibilitou směřující k metodám druhé poloviny 20. a počátku 21. století (sémiotika, hermeneutika, dekonstrukce, kognitivní metody) s přesahy ke kulturologickému pojetí komparatistiky a k novým pojetím světové literatury. Doktorand se orientuje na srovnávací slovanský okruh podle zaměření disertační práce a takto koncipuje také svůj studijní plán, v němž kromě povinných předmětů vybírá soubor specializací. Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen: ovládat kromě češtiny ještě angličtinu a němčinu (případně může být jeden z těchto jazyků nahrazen slovanským jazykem, který je odlišný od specializace a mateřského jazyka doktoranda); orientovat se komplexním způsobem ve slovanských literaturách a konfrontovat podobu různých slovanských národních literatur; využívat teoretických a historických nástrojů a nových metodologií v uchopení vývoje slovanských literatur jako součásti světového literárního procesu. Mezioborová kvalifikace umožní uplatnění absolventů doktorského studia v existujících institucích EU, v komunikaci mezi slovanskými zeměmi, které jsou součástí EU, i těch, které stojí ještě mimo tento rámec, ve veřejné správě všech stupňů, v institucích zaměřených na rozvoj a správu regionů, zejména ve vztahu k slovanské imigraci do ČR, v expertízách pro evropské a české státní a vládní orgány, v institucích různých mezinárodních i neziskových a charitativních organizací stojících i mimo EU, ve vzdělávacích a vědeckých institucích, na univerzitách, zejména pracovištích humanitního a filologického zaměření, v AV ČR, může se uplatnit – vzhledem k jazykové a obecně kulturní kompetenci – i v zahraničních vědeckých institucích, v médiích, zejména literárního a literárněvědného směru, v nakladatelstvích, v aplikační sféře současných technologií orientovaných na podporu humanitních, zvláště filologických věd apod. Programposkytuje komplexní vzdělání ve srovnávací literární vědě s přesahem ke kulturologii a historiografii příslušných zemí pro činnost v různých vědeckých a vědeckopedagogických a kulturních institucích, žurnalistice a v expertní činnosti v soukromém i státním sektoru, v poradenství; flexibilita koncepce umožní i činnost v profesionální politice.

Praxe

Povinná praxe na externích pracovištích není vyžadována. Praktické kompetence však studenti získávají aktivním zapojením do výukové, výzkumné i organizační práce na ústavu.

Chcete vědět víc?

https://www.phil.muni.cz/pro-uchazece/doktorske-studium

Absolvent doktorského studia programu Slovanské literatura získá velmi dobré znalosti ze srovnávací a obecné literárněvědné problematiky, dokonalý přehled vývoje nejméně jedné slovanské literatury v komparativní šíři a kulturních i historických souvislostech a prohloubí si svoji znalost slovanských jazyků adekvátních ke studované slovanské literatuře (literaturám) a znalost minimálně jednoho světového jazyka (angličtiny/němčiny). Nabyté poznatky bude schopen uplatnit na odborných pracovištích vysokých škol humanitního zaměření nebo vědeckých pracovištích akademie věd, která jsou zaměřena na vědecko-výzkumnou nebo pedagogickou činnost v oblasti obecné teorie literatury a literárních dějin. Může se stát i vysoce kvalifikovaným kulturním redaktorem či pracovníkem v oblasti kultury, překladatelství apod.; Jeho obecný historický a kulturní rozhled mu umožní pracovat také v diplomacii apod.

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce;
• motivační dopis.

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Přijímací zkouška je ústní a zkušební komise při ní prověřuje:

• míru připravenosti pro vědecké studium;
• představu o hlavních směrech vlastního studia daného oboru;
• projekt disertační práce;
• jazykové předpoklady.

Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Kritéria hodnocení

Hranice úspěšnosti: 80 bodů (max. počet bodů 100, z toho max. 50 bodů za projekt).