Obecná jazykověda

Studium vede k poznání a pochopení vnitřní struktury a fungování jazyka obecně a jazyků konkrétních. Student se seznámí s moderními i tradičními lingvistickými metodami a jejich aplikacemi.

Jazykem k mysli, myslí k jazyku.

Studium probíhá buď v rámci nespecializovaného doktorského studia Obecná jazykověda, nebo se specializací Experimentální a aplikovaná lingvistika. Specializace Experimentální a aplikovaná lingvistika je zaměřena na prohloubení znalostí a dovedností v oblasti využití experimentálních metod a metod aplikujících formální přístupy k přirozenému jazyku (je organizována hlavními akademickými pracovišti s lingvistickým zaměřením: Ústavem českého jazyka, Ústavem jazykovědy a baltistiky, Katedrou anglistiky a amerikanistiky, Ústavem románských jazyků a literatur, Ústavem germanistiky, nordistiky a nederlandistiky). Ve specializaci je větší důraz kladen na formální a datově-orientované zpracování lingvistických dat z přirozeného jazyka (především zpracování sémanticky i dialektově variantních dat, jejich statistické modelování, případně využití korpusové lingvistiky pro tvorbu datových generalizací, atd.). Důraz je kladem na teoretické základy i na praxi (například otázky spojené s etickými aspekty provádění výzkumu v lingvistice). V této specializaci student získá širší vhled do formalizovaného a přírodovědně orientovaného popisu přirozeného jazyka.

Cílem studia doktorského navazujícího oboru obecné lingvistiky je rozšířit poznatky, principy a metodologické postupy které student nabyl buď studiem magisterského oboru obecná lingvistika, nebo jiného filologického oboru. Je tedy určen těm, kteří cítí potřebu své znalosti prohloubit a rozšířit., zejména s ohledem na budoucí vědeckou kariéru, ale i pro jakoukoliv další kariéru, vyžadující pochopení fungování jazyka a s ním spjatého myšlení.

Student studuje podle individuálního studijního plánu, vytvořeného školitelem a zaměřeného na konkrétní metodologický rozvoj a lingvistickou analýzu, studium je výlučně jednooborové.

Praxe

Součástí studia je jednak publikační činnost (v rozsahu daném individuálním studijním plánem) a výuka nejméně jednoho semestrálního kursu.

Chcete vědět víc?

http://www.phil.muni.cz/jazyk

Absolventi oboru jsou připraveni pro akademickou kariéru na filologických oborech českých a světových univerzit i akademií věd. Během doktorského studia musí publikovat několik článků a zúčastnit se běžných evropských i českých konferencí. Jsou tedy prakticky připraveni i k tomu, aby zpracovali větší množství informací, a pak je přesvědčivě dokázali prezentovat na mezinárodních fórech. Obecně jsou připraveni vést vlastní vědeckou činnost v základním i aplikovaném výzkumu. Dále během doktorského studia musí odučit jisté minimální množství kurzů, takže jsou připraveni i po stránce pedagogické.

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.

Termín podání přihlášek (1. kolo): 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce + přehled literatury k projektu.

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

Přijímací zkouška má ve 2. kole formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce. Hodnotí se také odborná a jazyková připravenost a motivace ke studiu.

Kritéria hodnocení

1. kolo: hranice úspěšnosti 35 bodů (max. počet bodů 60). Pokud uchazeč získá 35 – 60 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 35 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.

2. kolo: hranice úspěšnosti: 75 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 75 – 100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 75 bodů, komise navrhuje nepřijetí.