Co zde najdete?
Cca 3 min čtení
Shrnutí (TL;DR)
- Největší výzvou při zkoušení online nejsou technické aspekty, ale jak znesnadnit podvádění.
- Doporučuje se připravovat zkoušku a zkušební otázky tak, aby ověřovaly porozumění a schopnost aplikace, nikoli snadno dohledatelné údaje. Pro více informací se podívejte třeba i na doporučení pro tvorbu testových úloh.
Zobrazit či skrýt úvodní webinář
Upozornění: Toto video vzniklo za krizové situace, avšak doporučení v něm uvedená jsou platná pro výuku online obecně.
V tomto tematickém bloku se budeme zabývat těmito hlavními body:
- jaké jsou základní předpoklady a principy hodnocení studentů online,
- jak chápat roli klasických testů a kvízů v online výuce,
- proč a jak podporovat vzájemné hodnocení mezi studujícími,
- proč a jak zapojit aktivity směřující k sebereflexi studujících,
- jak zvládnout ústní zkoušení pomocí videokonferenčních hovorů.
Doplňková videa
Obecná doporučení
Z čistě technického hlediska nepředstavuje zkoušení distanční formou příliš velký problém. Ústní zkoušku lze, podobně jako přednášky a semináře, realizovat formou videokonference; pro elektronické testy se na univerzitě nabízí hned několik možných řešení.
Při online zkoušení je třeba zohlednit především organizační a metodické aspekty: jak průběh zkoušek přizpůsobit formátu distančního zkoušení a snížit riziko, že studující budou v nekontrolovaném prostředí podvádět.
Několik základních pokynů, jak zkoušení přizpůsobit distanční podobě, můžete nalézt v rozhovoru s dr. Michalem Černým publikovaném na webu IT MUNI.
Jak předcházet podvádění: proctoring a zkoušení formou open book
Na větší prostor k podvádění, který studující v domácím prostředí mohou mít, lze reagovat dvěma způsoby:
- Pokusit se vytvořit kontrolované prostředí, ve kterém je speciálním softwarem omezena a/nebo monitorována práce studujících na počítači (nemožnost přepnout do jiného programu apod.) a ve kterém je student sledován jednou nebo více kamerami. O podobných řešeních se zpravidla hovoří jako o proctoringu.
- Přizpůsobit formát zkoušky situaci tak, aby případné podvádění zkoušenému nepřinášelo zásadní výhodu: místo encyklopedických a faktografických znalostí testovat spíše porozumění tématu a schopnost aplikovat nabyté znalosti a zkoušku vést k formátu tzv. open book.
V souladu s metodickým listem Studijního odboru Rektorátu Masarykovy univerzity doporučujeme směřovat spíše ke druhému z uvedených řešení. Běžnými technickými prostředky můžete vytvořit základní bariéru znesnadňující nejběžnější formy podvádění. Metodicky vhodně promyšlený formát zkoušky bude ale vždy účinnější pojistkou proti podvádění.
Co je zkoušení ve formátu open book?
Zkoušení formou tzv. open book znamená, že studujícím mají během zkoušky povoleno používat vybrané studijní materiály, ať už jsou to vlastní poznámky, skripta nebo internetové zdroje. Zkoušení tedy neověřuje faktografické znalosti, ale spíš schopnost potřebné údaje dohledat a především vhodně využít při řešení složitějších problémů. Zkoušení v takovém formátu výrazně znesnadňuje podvádění i zároveň cílí na vyšší úrovně Bloomovy taxonomie dovedností.
Z praktického hlediska znamená převod zkoušky do formátu open book především promyšlení a správné formulování otázek. V případě ústních zkoušek a otevřených testových otázek je přeformulování o něco snazší: několik návodných příkladů uvádí dr. Michal Černý na webu pro distanční zkoušení ÚVT.
Pokud potřebujete testovat větší množství studentů, snažte se otázky promyslet tak, aby umožňovaly automatické vyhodnocení správnosti, ale zároveň po studentech vyžadovaly komplexnější úvahu. Např. místo otázky
S jakými charakteristikami vypravěče pracuje naratologická koncepce Gérarda Genetta?
- Extradiegetický a intradiegetický.
- Homodiegetický a heterodiegetický.
- Skrytý a odkrytý.
použijte spíše otázku typu
Jaké jsou charakteristiky vypravěče Vančurovy Markéty Lazarové z hlediska naratologické koncepce Gérarda Genetta?
- Extradiegetický a heterodiegetický.
- Intradiegetický a heterodiegetický.
- Extradiegetický a homodiegetický.
- Intradiegetický a homodiegetický.
Pro více informací se podívejte třeba i na naše doporučení pro tvorbu testových úloh.
Postoj k proctoringu
Důvodů pro zdrženlivý až odmítavý postoj k proctoringovým řešením se nabízí celá řada. Obsáhlou argumentaci na toto téma naleznete v dokumentu Využití proctoringových systémů pro sledování průběhu zkoušek na MU, který vypracovali kolegové z IS MU a ÚVT. S jejich stanoviskem se na fakultní úrovni ztotožňujeme a podporujeme jej.
Na tomto místě si dovolujeme uvést jen stručné shrnutí nejzásadnějších argumentů:
- Proctoringová řešení nejsou 100% účinná: pokud zkoušený skutečně chce, prostor k podvádění si najde.
- Proctoring narušuje důvěru mezi studujícími a vyučujícím: proctoringová řešení jsou svou vtíravostí a jistou násilností problematická z etického hlediska a nedůstojná pro studující i vyučující.
- Nasazení proctoringu je spojeno s řadou legislativních i technických problémů (studující nemusejí souhlasit se zásahem do soukromí, nemusejí mít k dispozici zařízení s požadovanými technologickými standardy apod.).
Zobrazit či skrýt pokročilejší webinář
Upozornění: Toto video vzniklo za krizové situace, avšak doporučení v něm uvedená jsou platná pro výuku online obecně.
Podívejte se na záznam z webináře se specialistkou na e-learning PhDr. Lucií Rohlíkovou, Ph.D., působící na Fakultě pedagogické ZČU v Plzni. Webinář se věnoval:
