Průvodce začátkem studia

Jste na fakultě noví a nevíte, jak to tu chodí? Nezoufejte, rádi vám se vším poradíme

Každý začátek je těžký. Proto jsme připravili tuto informační stránku, abychom vám ten váš začátek na naší fakultě co nejvíce ulehčili. Prozatím není dokonalá, a tak pokud narazíte na něco, co vám bude nejasné, nebo pokud vám tu něco bude chybět, budeme rádi, když nám poskytnete zpětnou vazbu.

Chcete snadno zvládnout začátek vysokoškolského života?

Pak byste neměli chybět na Prvákovinách! Během dvou dnů poznáte prostředí své fakulty, spolužáky a dostanete tipy, které vám usnadní studium i studentský život.

Zjistěte více

Pořizuji si čipovou kartu

1. Nechte se vyfotografovat

Než požádáte o vydání karty, musíme mít v systému vaši fotografii. Tu si tam nemůžete nahrát sami, ale musíte se nechat vyfotit přímo na univerzitě. Většinou se to dá zvládnout v průběhu zápisů, ale pokud vám to z nějakého důvodu nevyšlo, můžete přijít i později podle pokynů zde.

Co když se mi fotografie nebude líbit?

Pokud budete potřebovat novou fotografii, ať už proto, že se vám nebude líbit, nebo proto, že začnete nosit výrazné brýle nebo si necháte narůst plnovous, kdykoliv se můžete nechat přefotit.

Užitečné odkazy

2. Přihlaste se do Informačního systému MU

Nejprve se budete muset seznámit s Informačním systémem Masarykovy univerzity. Nikdo mu neřekne jinak než IS.

Přístupové údaje do něj jste obdrželi na takovém malém, ale důležitém papírku při zápisu. Přihlašovat se budete přes svoje UČO – univerzitní číslo soby, které vás bude provázet celým studiem a brzy ho budete schopni pohotově odříkat, i kdyby vás někdo vzbudil o půlnoci. Společně s ním zadáte své primární heslo, které rovněž najdete na onom papírku a můžete si ho posléze změnit. Tímto heslem se budete přihlašovat i do dalších online systémů na MU.

Co když jsem přístupové údaje ztratil?

Tak to je nemilé. Budete si muset zajít na studijní oddělení nechat vygenerovat nové heslo. Jiná možnost bohužel není. Telefonicky ani e-mailem vám heslo sdělit nemůžeme.

K čemu slouží sekundární heslo?

Přes UČO a tzv. sekundární heslo se budete přihlašovat ke školním počítačům, k Wi-Fi a do některých méně důležitých systémů. Nastavíte si ho sami přímo v ISu.

Základní pojmy

  • IS Informační systém Masarykovy univerzity
  • UČO univerzitní číslo osoby, dostane ho úplně každý, kdo má něco společného s univerzitou, a s jeho pomocí se identifikuje do všech systémů

Užitečné odkazy

3. Vyberte si typ čipové karty

Existují celkem tři možnosti, jakou kartu si můžete pořídit. V rámci univerzity fungují všechny stejně - karta slouží k vaší identifikaci, bude vám otevírat dveře budov a učeben, budete si na ni půjčovat knížky a platit s ní za tisk a v menzách.

ISIC

Neboli International Student Identity Card. Je dražší, ale jde o mezinárodně uznávaný studentský průkaz, který vám umožní čerpat také řadu slev (pokud si budete každoročně prodlužovat jeho platnost pomocí tzv. revalidační přelepky).

Pořizuje drtivá většina prezenčních studentů.

Průkaz studenta prezenčního studia

Je levnější, ale neumožní vám čerpat slevy jako ISIC a bude fungovat pouze jako čipová karta v rámci univerzity.

Pořizujte jen ve výjimečných případech, pokud by pro vás výhody ISICu neměly význam.

Průkaz studenta kombinovaného studia

Pokud nastupujete do kombinovaného studia (tedy tzv. dálkově), bohužel vám nemůžeme vydat ISIC a musíte si objednat speciální průkaz. Bude fungovat pouze jako čipová karta v rámci univerzity, ale nebudete na něj moci čerpat žádné slevy mimo univerzitu.

Pořizují pouze studenti kombinovaného studia.

Co když mám ISIC ze střední nebo z jiné vysoké školy?

Ten by na Masarykově univerzitě bohužel nefungoval jako čipová karta, takže si budete muset požádat o vydání nového.

Co když mám ISIC z předchozího studia na MU?

V tom případě si nový pořizovat nemusíte, čipová karta ve vašem starém ISIC se po zápisu do studia znovu aktivuje a bude plně funkční. Objednejte si pouze revalidační přelepku (pokud chce čerpat na ISIC komerční slevy a využívat ho jako mezinárodní studentský průkaz).

Užitečné odkazy

4. Objednejte si vybraný typ karty

Platba za čipovou kartu se provádí prostřednictvím Obchodního centra MU, kam se přihlásíte jako do informačního systému, objednáte si příslušnou kartu jako v běžném e-shopu a zaplatíte bankovním převodem.

5. Absolvujte školení PO a BOZP

Abyste mohli studentskou kartu převzít, musíte absolvovat školení ohledně požární ochrany a bezpečnosti a zdraví při práci. Ideálně k tomu využijte čas, než bude karta připravena k vyzvednutí. Stáhněte si tento dokument, pročtěte si ho a následně vytiskněte a podepište jeho poslední stranu. Budete ji odevzdávat studijní referentce, až si půjdete vyzvednout čipovou kartu.

Základní pojmy

  • PO – požární ochrana
  • BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Užitečné odkazy

6. Vyzvedněte si svou kartu

Vyrobenou kartu si můžete zhruba po 14 dnech od připsání vaší platby na účet univerzity vyzvednout v úředních hodinách na studijním oddělení přímo u své studijní referentky. Jak to na studijním oddělení chodí, se dočtete níže.

Nezapomeňte s sebou přinést podepsanou poslední stranu ze školení PO a BOZP. Bez ní vám studijní referentka kartu nevydá.

Sestavuji si rozvrh

1. Přihlaste se do Informačního systému MU

Seznámit se s ISem je první důležitý krok. Nejspíš jste to udělali už při objednávání čipové karty. Pokud ne, podívejte se nejprve ještě o kousek výš.

POZOR! Abyste si mohli začít sestavovat rozvrh, musí vám studijní oddělení po zápisu v systému nejprve aktivovat studium. Obvykle se tak stane ještě ten den, kdy se zapíšete, může to ale být až odpoledne nebo večer, tak mějte prosím strpení. Nově zapsaných studentů je opravdu hodně a studijní referentky dělají, co mohou.

2. Vyberte si předměty

Na rozdíl od střední školy u nás nedostanete rozvrh, podle kterého budete chodit na přednášky a semináře, ale sestavíte si ho sami. A sice prostřednictvím tzv. registrace předmětů, které si sami zvolíte. (Výjimkou je kombinované, tedy tzv. dálkové studium, kde se předměty vyučují blokově zpravidla jednou za 14 dní v pátek nebo v sobotu, a tudíž je jejich rozvrh přesně daný a studenti nemají takovou volnost při jejich výběru.)

V rámci svého studijního programu budete mít předměty, které budete muset absolvovat povinně. Můžete mít také tzv. povinně volitelné předměty, tedy sadu několika předmětů, ze kterých musíte splnit pouze některé, většinou podle počtu kreditů. Část kreditů pak může být ponechána na předměty volitelné, tedy je můžete získat za naprosto libovolný předmět klidně i z jiné fakulty.

Zjistíte to v tzv. registrační šabloně svého programu (nebo můžete využít také katalog programů), kde naleznete soupis všech povinných i povinně volitelných předmětů a také doporučený studijní plán, tedy návod, ve kterém semestru co registrovat. Ovšem pozor, jde skutečně pouze o doporučený plán a mnohé předměty lze absolvovat kdykoliv.

Věnujte také pozornost tzv. sylabům jednotlivých předmětů: když si předmět v ISu rozkliknete, dočtete se o jeho náplni, rozvrhu, o podmínkách k zápisu a především, jaké jsou podmínky k jeho řádnému ukončení.

Co když se mi předměty v rozvrhu překrývají?

Pokud máte sdružené studium, může se stát, že jste si podle šablony vybrali k registraci povinné předměty pro první semestr z obou programů a v rozvrhu se vám překrývají. Je to bohužel daň za to, že u nás na fakultě můžete sdružovat libovolné programy navzájem. V takové situaci se budete muset rozhodnout, zaregistrovat si pouze jeden z předmětů a ten druhý si nechat na příští rok.

Rozhodujte se podle toho, jestli budou na některý z těchto předmětů navazovat v dalším semestru jiné předměty, které mají tento mezi tzv. prerekvizitami.

Pokud byste přece jen potřebovali oba předměty studovat ve stejném semestru, můžete se s vyučujícími zkusit domluvit, zda byste nemohli oba předměty navštěvovat střídavě. Záleží samozřejmě jejich na náplni a formě. U některých, např. u přednášek, to může být možné. Ve výjimečných případech u programů, kde je studentů málo, je teoreticky možné rozvrh ještě upravit.

Proč vidím předmět v rozvrhu několikrát týdně?

Některé předměty mohou mít tzv. seminární skupiny, ze kterých si vyberte pouze jednu, která se vám bude nejvíce hodit. Nemusíte se tedy děsit, že byste předmět museli navštěvovat třeba desetkrát týdně. Prozatím si seminární skupinu vytipujte, zápis do nich proběhne samostatně později (viz harmonogram). A může to být docela boj – zvláště u hojně navštěvovaných předmětů nastane totiž v přesně stanovený den v 17:00 klikací bitva a ty nejlepší seminární skupiny získají jen ti nejrychlejší! :)

Kolik předmětů si zapsat?

Doporučujeme to pro začátek nepřehánět. Abyste za tři roky získali požadovaný počet kreditů 180, prostou matematikou to vychází na 30 kreditů na semestr. Abyste mohl postoupit do dalšího semestru, musíte získat kreditů alespoň 20.

Pro první semestru je tedy rozumné držet se pár kreditů nad touto spodní hranicí, abyste měli rezervu, kdyby se vám případně něco nepovedlo řádně ukončit, a abyste zároveň nebyli zbytečně přetížení a měli prostor se pořádně rozkoukat.

Co jsou to společné předměty? Mám je také registrovat?

Část kreditů je v rámci každého programu vyhrazena pro tzv. společné předměty, které musí absolvovat všichni studenti. Patří sem jeden akademický předmět, který si vyberete z široké nabídky a který slouží pro rozšíření obzorů za hranice vámi studovaného programu, dále základy filozofie, cizí jazyk a tělocvik. Detailní informace ke všem těmto předmětům naleznete v samostatné registrační šabloně zde.

V prvním semestru doporučujeme prozatím společné předměty nezapisovat. Budete mít ještě dost času je všechny splnit.

Základní pojmy

  • kredity – jakési body, které získáváte za plnění jednotlivých předmětů podle jejich náročnosti, za celé studium jich musíte získat 180, pro postup do dalšího semestru minimálně 20
  • povinné předměty – musíte absolvovat
  • povinně volitelné předměty – musíte absolvovat určitý počet předmětů (resp. získat určitý počet kreditů za ně) z omezené nabídky
  • volitelné předměty – musíte absolvovat určitý počet jakýchkoliv předmětů dle vlastní volby
  • registrační šablona – stránka v ISu s přehledem všech povinných a povinně volitelných předmětů vašeho programu včetně doporučené doby, kdy byste si je měli registrovat
  • sylabus – stránka v ISu s detailními informacemi o daném předmětu (vyučující, rozvrh, počet kreditů, podmínky pro zápis a ukončení...)
  • seminární skupiny – předmět se vyučuje několikrát týdně v menších skupinách studentů, seminární skupiny si zvolíte jen jednu, a to až bude spuštěn zápis do seminárních skupin (viz harmonogram)

Užitečné odkazy

3. Registrujte si předměty a vyčkejte na zápis

Registrace je první krok, ve kterém prozatím projevujete zájem, že chcete daný předmět navštěvovat. Registrovat předměty si můžete v období tzv. registrační vlny, do které spadáte. Jako prváci budete prozatím až v té třetí vlně, která začíná čtyři pracovní dny po zahájení registrace. Je to proto, aby měli studenti, kterým už zbývá méně času do konce studia, větší šanci dostat se do předmětů, které potřebují.

Až nastane zápis předmětů, automaticky se vám zapíšou ty registrované předměty, u kterých budete splňovat podmínky pro zápis – tedy budete studenti programu, pro který je předmět určen, budete mít splněné jiné předměty, které se před zápisem tohoto předmětu vyžadují (tzv. prerekvizity) a především se vejdete do kapacity předmětu. Všechny tyto podmínky naleznete v sylabu, tedy když si předmět v ISu rozkliknete. Zároveň je stále možné registrovat si další předměty.

Stejně se zápisem předmětů zpravidla probíhá také zápis seminárních skupin. Nepodceňte to a zaklikněte si tu svoji přesně v 17:00, ať vás nikdo nepředběhne.

Měli byste také vědět, že první dva týdny semestru je vždy tzv. období změn v zápisu, kdy si můžete zapsané předměty ještě libovolně odregistrovat, nebo naopak si registrovat nějaké jiné. Nemusíte se tedy obávat, že si teď zapíšete něco, co pak nezvládnete ukončit. Ještě budete mít čas to zvážit.

Co mám dělat, když jsem registrovaný přes limit?

Pokud se vám předmět nezapíše, protože jste registrovaní nad jeho povolenou kapacitu, nemusí být ještě všem dnům konec. Někteří studenti v pořadí před vámi si mohou nakonec předmět ještě odregistrovat (k tomu slouží tzv. období změn v zápisu) a místo se pro vás uvolní.

Co mám dělat, když nesplňuji jinou podmínku?

Pokud nebudete splňovat jiné podmínky, můžete se ještě pokusit požádat vyučujícího o výjimku. Minimálně ze začátku bychom vám to však moc nedoporučovali. Podmínky pro zápis jsou stanovené z nějakého důvodu, a pokud je nesplňujete, nejspíš by pro vás předmět nemusel být vhodný.

Pozor! Pokud nesplňujete podmínky zápisu, nepište na studijní oddělení. Výjimky udělují v ISu sami vyučující.

Co mám dělat, když jsem se nedostal/a do potřebné seminární skupiny?

Pokud jste nebyli při zápisu seminárních skupin dostatečně rychlí a už na vás zbylo místo jen tam, kde se vám to z nějakých důvodů nehodí, je to nepříjemné. Můžete zkusit počkat, jestli se někdo nakonec z vaší vytoužené skupiny ještě neodhlásí.

Případně, pokud byste měli opravdu vážné důvodu k tomu, proč potřebujete zrovna tu konkrétní seminární skupinu a jindy nemůžete (potíže s ranním vstáváním určitě nestačí) a proč nemůžete předmět navštěvovat v jiném semestru, můžete zkusit kontaktovat vyučujícího s prosbou, zda by nebyl ochoten navýšit pro vás kapacitu skupiny nebo vás do skupiny ručně zapsat.

Pozor! Určitě nepište ohledně seminárních skupin na studijní oddělení. Seminární skupiny a jejich členy si v ISu spravují sami vyučující.

Základní pojmy

  • registrace předmětů – první krok, vyjádření zájmu o předmět
  • registrační vlna – pokročilí studenti (vypočítává se podle celkového počtu získaných kreditů) si registrují předměty přednostně
  • zápis předmětů – druhý krok, zapíšou se jen ty předměty, u nichž splňujete podmínky k zápisu a nejste v pořadí mimo kapacitu, probíhá později (viz harmonogram); i nadále lze registrovat další předměty
  • období změn v zápisu – první dva týdny semestru, kdy si ještě můžete rozvrh měnit

Užitečné odkazy

Stěhuji se do Brna

Ubytování

Pokud nebydlíte v Brně nebo blízkém okolí a budete tedy potřebovat najít v Brně bydlení, máte v zásadě dvě možnosti: kolej, nebo studentský byt.

Co se kolejí týče, Masarykova univerzita jich nabízí celkem 11 v různých částech Brna a s různou úrovní komfortu a tedy také v různých cenových relacích. Nejblíže k fakultě jsou koleje Veveří, o něco dále pak Tvrdého. Větší procházka už by vás čekala, kdybyste se rozhodli pro Náměstí Míru či Klácelovu. Všechny tyto koleje představují spíše nižší standard a musíte zde počítat se společným sociálním zařízením pro celé jedno patro. Jinou možností je ubytování v tzv. buňkách, kde jsou koupelna a WC společné většinou pouze pro dva pokoje. Tak jsou řešeny např. koleje Kounicova, které jsou rovněž v docházkové vzdálenosti od fakulty. Stejně vypadají koleje v Komárově (bratří Žůrků a Sladkého) nebo Vinařská. Odsud však už určitě bude nutné dojíždět MHD.

Přehled všech kolejí naleznete na mapě níže. Jak to na jednotlivých kolejích vypadá, jaké jsou tu ceny a jak a kdy se o koleje žádá, to vše naleznete přímo na webu Správy kolejí a menz.

Načítám mapu…

Pokud nechcete na kolej, můžete si najít bydlení ve sdíleném studentském bytě. Buď se domluvíte s kamarády a budete hledat společně celý byt, nabídky jsou však také pouze na pokoje, nebo dokonce na místa v pokojích. Nějaké inzeráty naleznete přímo v ISu na speciální vývěsce nebo můžete využít různé facebookové skupiny či různé specializované servery. Pár odkazů naleznete ve sloupečku vpravo, ale když budete googlit, najdete určitě i něco dalšího.

Každopádně ať už budete bydlet na kolejích nebo ve studentském bytě, pokud nemáte trvalé bydliště v Brně a pokud na MU studujete svoje první bakalářské nebo navazující magisterské studium, dvakrát ročně máte nárok na přiznání tzv. ubytovacího stipendia. Jeho výše se pohybuje kolem 3000 Kč, tak proč toho nevyužít. Jen je třeba o něj včas požádat prostřednictvím IS, který vás na to upozorní. Více o ubytovacím stipendium naleznete zde.

Užitečné odkazy

Stravování

Protože člověku nestačí jen duchovní potrava, určitě se budete chtít alespoň občas někde obstojně a pokud možno levně najíst. K tomu jsou tu akademické menzy – něco jako univerzitní školní jídelny. Nejblíže fakultě je velká menza na Moravském náměstí, která v patře nabízí také Veggie bar. Za jídlo v menzách budete platit svou ISIC kartou, která je napojena na váš stravovací účet v systému Kredit. Dobíjet si účet můžete v hotovosti na pokladnách nebo převodem z tzv. SUPO účtu (přes něj se platí i další věci na univerzitě jako koleje nebo třeba tisk či kopírování v knihovnách). Jídlo si můžete také předem objednat, abyste měli jistotu, že až přijdete, nebude už vyprodané. Více informací naleznete na webu Správy kolejí a menz.

Samozřejmě můžete také využívat některou z restaurací, kterých je v Brně nepřeberné množství. Musíte však počítat, že vás to vyjde o něco dráž. Na jídlo v menze vám totiž jakožto studentům přispívá stát, proto jsou tam pro vás ceny příznivější.

Užitečné odkazy

Doprava

Pokud nebudete bydlet tak blízko fakultě, abyste mohli chodit pěšky, budete muset využívat brněnskou MHD. Když to nebude pravidelně, vystačíte si s jednorázovými jízdenkami, které můžete koupit papírově v automatech nebo v trafikách, elektronicky přes SMS nebo aplikaci Sejf, případně můžete zkusit využít nový systém Pípni a jeď, který umožňuje platit přímo ve vozech MHD bezkontaktní platební kartou.

Při častějším cestování se vám však určitě vyplatí předplatní jízdenka, které se v Brně říká šalinkarta (od slova šalina, což je brněnské označení pro tramvaj, kdyby někdo náhodou nevěděl). Můžete ji pořídit na měsíc, čtvrtletní nebo roční a na všechny můžete uplatnit studentskou slevu. Šalinkarty existují buď klasické papírové, nebo si můžete pořídit elektronickou, která je napojena na bezkontaktní platební kartu. Při pořizování elektronické šalinkarty dokonce ani nemusíte nikam chodit s potvrzením o studiu, a když v ISu udělíte souhlas, vše lze ověřit online. Přehledný návod stahujte zde. Další info k jízdnému naleznete na webu Dopravního podniku města Brna.

Pokud se někdy trochu zdržíte na posezení se spolužáky, měli byste vědět, že v noci funguje brněnská MHD ve speciálním režimu. Nejezdí šaliny ani trolejbusy, ale pouze autobusy po speciálních nočních linkách, kterým nikdo neřekne jinak než rozjezd. To proto, že všechny noční autobusy se vždy v celou hodinu (před nepracovními dny i o půl) potkají na hlavním nádraží (neboli na hlavasu), které plní funkci hlavního přestupního uzlu, a odtud se pak rozjedou do různých koutů Brna.

Pokud byste cestovali do okolí Brna (třeba na víkendový výlet), může se vám hodit informace, že v celém Jihomoravském kraji platí v autobusech a vlacích jednotný tarif, tzv. IDS JMK. Cena jízdenky se odvíjí od počtu zón, jak je to koneckonců běžné i v jiných krajích ČR. Brněnská MHD standardně zasahuje do zón 100 a 101 a na tyto dvě zóny také platí běžná šalinkarta. Nezapomeňte, že když se prokážete svým ISICem, máte jakožto studenti do 26 let v mimobrněnských zónách slevu (po Brně platí sleva jen na šalinkartu, nikoliv na jednorázové jízdenky).

Základní pojmy

  • šalina – tramvaj
  • trajf – trolejbus
  • šalinkarta – předplatní jízdenka na MHD
  • rozjezd – systém nočních autobusových linek
  • hlavas – hlavní nádraží

Užitečné odkazy

Začínám studovat

Orientační týden a období změn v zápisu

Jestli se bojíte, že toho na vás bude ze začátku strašně moc nového, tak se nebojte. Hodně toho sice opravdu bude, ale budeme se všichni snažit, abyste se na začátku ve všem zorientovali. To nejdůležitější, co byste měli na začátku studia vědět, jsme pro vás shromáždili na stránce níže. Ledacos se dočtete také ve speciální sekci univerzitního Magazínu M.

Určitě vás potěší, že první týden podzimního semestru na naší fakultě je vždy tzv. orientační. Výuka se pro nové studenty zatím nekoná a místo toho pořádají katedry a ústavy informační setkání, kde se dozvíte vše potřebné o tom, co a jak na vašem oboru funguje. Kromě toho se můžete přijít seznámit s ústřední knihovnou, s fakultními spolky atd. a zkrátka se dostatečně zorientovat. Konkrétní program akcí v rámci orientačního týdne se včas dozvíte.

Kromě toho je důležité vědět, že první dva týdny každého semestru jsou vždy tzv. obdobím změn v zápisu, kdy si můžete dodatečně registrovat další předměty, a naopak rušit registraci některých, které jste si už zapsali – například když zjistíte, že pro vás předmět není vhodný nebo že je příliš náročný a vy byste toho teď už měli moc.

Pozor! Jakmile skončí období změn v zápisu, budete muset všechny zapsané předměty ve zkouškovém období řádně ukončit. Poprvé na to budete mít tři pokusy. Pokud to třikrát nezvládnete nebo ve zkušebnímu termínu vůbec nepřijdete, předmět se vám jakožto neúspěšně ukončený automaticky zapíše v dalším semestru, kdy se bude vyučovat. Pokud ho opět nesplníte (a tentokrát již budete mít pouze dva pokusy!), bude to pro vás znamenat konec studia! A skutečně se to týká všech předmětů, i těch volitelných. U nich však máte možnost požádat včas o zrušení povinnosti opakovat předmět. Nelze to ovšem neomezeně – takto si můžete zrušit opakování předmětů maximálně za 18 kreditů.

Základní pojmy

  • období změn v zápisu – první dva týdny semestru, kdy si ještě můžete rozvrh měnit
  • opakovaný předmět – předmět, který jste úspěšně neukončili, se vám automaticky zapíše v dalším semestru, kdy se bude vyučovat; nesplnění opakovaného předmětu znamená ukončení studia!

Užitečné odkazy

Jak najít správnou budovu a posluchárnu

Masarykovy univerzita a koneckonců i samotná filozofická fakulta se nachází v mnoha budovách po celém Brně. Někdy může být trochu náročné najít tu správnou a v ní pak tu správnou místnost, kam se máte dostavit na výuku nebo na konzultaci za vyučujícím. Existují však nástroje, které vám v tom pomohou. Navíc časem zjistíte, že označování učeben na fakultě má svůj systém.

Jakoukoliv budovu či místnost na MU naleznete online na webu zde nebo v aplikaci Kompas. Pro filozofickou fakultu můžete využít také přehled budov na našem webu.

Učebny na filozofické fakultě jsou označovány tak, že počáteční písmeno značí budovu, číslo za ní pak patro a další číslo pořadí učebny na patře. Např. učebnu C34 najdete v budově C ve 3. patře. Učebnu B2.52 v budově B2 ve 5. patře.

Užitečné odkazy

Jak se připojit k wifi

Říká se, že doma je tam, kde se wifi připojuje automaticky. Zabydlete se tedy na fakultě a využijte přístupu k volné wifi, který máte jako studenti ve všech budovách Masarykovy univerzity. K dispozici jsou dvě sítě, doporučujeme využívat Eduroam, která umožňuje principem jednotného přihlášení využívat internetové připojení na většině akademických institucí na světě. Návod na připojení naleznete zde.

Užitečné odkazy

Jak si půjčit knihu, kopírovat, skenovat nebo tisknout

Všechno to můžete dělat nejlépe v Ústřední knihovně FF MU, která sídlí v budově F v hlavním fakultním areálu na Arna Nováka. Než si vypůjčíte svoji první knihu, musíte potvrdit v systému Inet registraci. Pak si můžete libovolnou knihu buď vzít z tzv. volného výběru, který se nachází ve všech čtyřech patrech knihovny, a na svůj ISIC si ji vypůjčit v přízemí u výpůjčního pultu, nebo si můžete objednávat knihy ze skladu přes elektronický katalog. V obou případech tedy s výjimkou knih, které jsou tzv. prezenční – tedy je není možné půjčovat a můžete z nich studovat pouze na místě. Poznáte je jednoduše podle oranžového puntíku.

V knihovně se také můžete jen tak usadit u stolů mezi regály a studovat, psát seminární práci nebo jen relaxovat při sledování seriálu. K dispozici jsou počítače, ke kterým se přihlásíte přes svoje UČO a sekundární heslo. Můžete z nich také tisknout. Cokoliv odešlete do tisku, vytisknete se vám po přihlášení vaší ISIC kartou na libovolné kopírce v přízemí. Na nich můžete také kopírovat nebo skenovat. Tisk a kopírování jsou zpoplatněny a strhávají se vám automaticky z tzv. SUPO účtu. Ten si můžete dobíjet online nebo pomocí tzv. bankovníků. Před prvním použití ho ale musíte nejprve aktivovat v systému Inet.

Ústřední knihovna dále provozuje čítárnutýmové studovny v budově D, zajišťuje meziknihovní výpůjčky v rámci ČR a pořádá také lekce informačního vzdělávání.

Veškeré potřebné informace o chodu knihovny a o službách, které nabízí, naleznete přehledně na jejím webu.

Kromě ústřední knihovny můžete využívat také knihovny kateder a ústavů. Ty ovšem fungují každá trochu jinak a nabízejí jiné služby. Jak funguje ta vaše, se dozvíte pravděpodobně na informačním setkání vašeho oboru v rámci orientačního týdne. Většina katederních knihoven má svoje fondy již také zavedeny do elektronického katalogu. Když tedy narazíte na knihu, kterou potřebujete, ale není dostupná v ústřední knihovně, nebojte se kontaktovat příslušnou katederní knihovnu, kde se nachází. Přehled katederních knihoven včetně kontaktů a otevírací doby naleznete zde.

Pokud byste potřebovali pracovat na počítači nebo tisknout v noci, může se vám hodit Celouniverzitní počítačová studovna (tzv. cépéeska) na Komenského náměstí, která je otevřena nonstop. Mají tu k dispozici dokonce i 3D tisk a tisk až do formátu A0.

Základní pojmy

  • ústřední knihovna – knihovna společná celé fakultě, sídlí v budově F, funguje jako velké profesionální knihovny
  • katederní knihovny – knihovny jednotlivých kateder a ústavů, jsou přístupné také všem studentům, mají však každá svůj systém a specifická pravidla
  • Inet MU – elektronický informační systém podobně jako IS, používá se spíše k provozním a ekonomickým záležitostem
  • Aleph – knihovní katalog používaný centrálně na celé Masarykově univerzitě
  • absenční výpůjčka – knihu si můžete vypůjčit domů na měsíc, o další dva pak můžete výpůjčku přes katalog prodloužit, pokud si ji ovšem někdo nezarezervuje
  • prezenční výpůjčka – knihu si můžete půjčit pouze po budově ústřední knihovny, ne domů, je označena oranžovým puntíkem
  • SUPO – Systém úhrad pohledávek za osobami Masarykovy univerzity, zkrátka váš osobní účet v aplikaci Inet, ze kterého se hradí koleje, dobíjí se kredit v menze a především se platí za tisk a kopírování
  • bankovník – přístroj, do kterého vložíte peníze a tím je připíšete na svůj SUPO účet
  • čítárna – relaxační prostor v přízemí budovy D
  • týmovky – týmové studovny v 1. patře budovy D, rezervují se online
  • cépéeska – CPS, Celouniverzitní počítačová studovna na Komenského náměstí, otevřená nonstop

Užitečné odkazy

Jak na e-learning a další online nástroje

Spousta vyučujících využívá ve výuce nějakou e-learningovou podporu. Může jít o tzv. interaktivní osnovy přímo v ISu, na filozofické fakultě však funguje ještě tzv. ELF – e-learningový nástroj v prostředí Moodle, které možná znáte už ze střední školy. Pokud ne, určitě se s ním rychle seznámíte. Využít můžete nápovědu zde.

Jakožto aktivní studenti MU můžete využívat i další užitečné online nástroje. Zajímat by vás mohla především možnost pracovat s nástroji Microsoft Office 365 včetně jejich instalace přímo do vašeho počítače, k dispozici máte také univerzitní účet pro aplikace G Suite a další užitečný software.

Přehled všech IT služeb pro studenty MU naleznete zde.

Základní pojmy

  • ELF – e-learningový nástroj Moodle na filozofické fakultě
  • O365 – Microsoft Office 365, balík známých nástrojů Word, Excel, PowerPoint, ale i úložiště OneDrive a dalších nástrojů
  • G Suite – online nástroje společnosti Google (Dokumenty, Tabulky, Disk a další)

Užitečné odkazy

Kde si odpočinout mezi přednáškami

Pokud mezi přednáškami zrovna nechcete studovat nebo třeba v knihovně či v týmové studovně pracovat na domácích úkolech, máte několik možností, kde si v klidu posedět a případně popovídat se spolužáky.

Jestliže jste sami a nechcete si s nikým povídat, můžete využít tzv. tiché kafe – relaxační prostor s kuchyňkou v suterénu ústřední knihovny. Pro odpočinkovou četbu ale i pro společné studium nebo přátelskou debatu slouží tzv. čítárna – víceúčelový prostor v přízemí budovy D. I zde je k dispozici kuchyňka. Několik míst k posezení nabízí průchod ve 4. patře mezi budovami A a B1. Za příznivého počasí zde bývá otevřena i terasa s výhledem na Špilberk. A samozřejmě můžete také posedět přímo na hlavním nádvoří areálu.

Mimo hlavní areál se příjemné posezení nachází na nádvoří za budovami G a J, kde je k dispozici fakultní kavárna zvaná Krmítko. V budově N můžete navštívit kavárnu FAINE. Příjemný prostor ke studiu i odpočinku nabízí zastřešené atrium budovy M. A doporučení hodné je také atrium Fakulty sociálních studií na Joštově. I zde je k dispozici dobrá kavárna.

Užitečné odkazy

Jak se socializovat

Vysokoškolské studium není jen o studiu. Důležitým momentem je navazování kontaktů a přátelských vztahů, které možná přetrvají celý život. Proto určitě nezapomínejte také na zábavu se spolužáky a kamarády. V Brně budete mít spoustu možností, kam společně zajít a popovídat si.

Kromě svých vlastních spolužáků, které budete potkávat na přednáškách a seminářích, můžete najít skvělé přátele a zároveň se zapojit do zajímavých aktivit díky studentským spolkům. Na filozofické fakultě jich působí celá řada. Hrají divadlo, pořádají přednášky pro veřejnost atd. Jejich činnost neformálně zaštiťuje Nadační fond studentů FF MU, který mimochodem pravidelně pořádá přímo na fakultě hudební odpoledne s dobrým jídlem a pitím nazvaná SemestrSTART a SemestrEND (jak názvy napovídají, jde o akce spojené se začátkem podzimního a koncem jarního semestru). V únoru nebo v březnu se pak můžete těšit na tradiční fakultní reprezentační ples.

Seznam všech fakultních spolků naleznete zde. Studentské spolky mohou pravidelně na svou činnost dokonce získat speciální stipendium.

Užitečné odkazy

Jak je to s docházkou a co dělat, když onemocníte

Docházkový režim na vysokoškolskou výuku je o poznání volnější, než jak jste byli doposud zvyklí ze střední školy. V zásadě existují dva základní typy výuky – přednášky a semináře/cvičení. Přednášky jsou dle studijního řádu nepovinné, účast na seminářích a cvičeních je povinná, vždy však záleží na konkrétních požadavcích vyučujících.

Pokud onemocníte, máte samozřejmě možnost se z povinné výuky omluvit. Musíte ovšem dodat do 5 pracovních dní omluvenku na studijní oddělení. Pokyny k tomu naleznete zde.

Když budete mít akutní zdravotní problém a svého praktického lékáře máte daleko, můžete využít služeb univerzitního lékaře. Více informací naleznete zde.

Jak si finančně přilepšit

Ne každý má rodiče, kteří si mohou dovolit plně zafinancovat poměrně nákladná studia v cizím městě. Proto není výjimečné, že si studenti při studiu přivydělávají různými brigádami. Určitě to může být kromě finančního přilepšení také dobrá životní zkušenost a cenná položka do životopisu, takže směle do toho. Ale pozor, ať to nepřeženete. Přece jen by pro vás mělo být studium na prvním místě, ať si zbytečně způsobíte nějaké komplikace.

Další možností, jak získat nějaký finanční příspěvek, jsou fakultní nebo univerzitní stipendia. Pokud nejste z Brna a studujete na MU své první bakalářské nebo navazující magisterské studium, můžete dvakrát ročně požádat o ubytovací stipendium. Dostanete-li se do tíživé životní situace, k tomu existují stipendia sociální. Když budete studovat s dobrými známkami, můžete se těšit na prospěchové stipendium. A existuje jich spousta dalších zejména na podporu zahraničních výjezdů, ale také spolkové a kulturní činnosti studentů. Přehled všech stipendií naleznete zde.

Zároveň byste si měli dávat pozor, abyste se vyhnuli zbytečným poplatkům za studium. Když budete studovat standardně a řádně, nemusíte se ničeho obávat. To znamená, že bakalářské studium zvládnete úspěšně ukončit nejdéle za 4 roky a navazující magisterské za 3 – to je doba studia, kterou vám hradí stát. Pokud ji překročíte, bude vám na další semestr vyměřen poplatek za studium, který není úplně malý.

Pozor! Pokud se zapíšete do více studií zároveň a některé z nich pak ukončíte, doba v něm strávená se vám odečte od druhého studia. Buďte tedy v těchto záležitostech maximálně opatrní.

Vše o poplatcích naleznete zde.

Jak vycestovat

Obrovskou výhodou studia na vysoké škole je možnost vycestovat na studijní pobyt do zahraničí, který vám umožní získat cenné zkušenosti i kontakty. Možností, jak vycestovat, je celá řada a naleznete je na webu fakultního zahraničního oddělení nebo Centra zahraniční spolupráce MU.

Potřebuji poradit

Než se zeptáte

Ještě než se na někoho obrátíte s dotazem, zkuste se podívat, zda vlastně odpověď nedokážete zjistit docela snadno sami na webu. Pro záležitosti týkající se studia na univerzitě obecně využijte sekci Studenti na webu MU (muni.cz/studenti), obdobně pak máme sekci Student také na našem fakultním webu (phil.muni.cz/student). Dalším důležitým zdrojem informací je Informační systém MU (is.muni.cz), který má svoji nápovědu. Oborově specifické informace zkuste hledat na webu vaší katedry.

Ptejte se na správném místě

Pokud jste odpověď na své otázky nikde na webu nenašli, bude nejjednodušší se zeptat. Důležité však je ptát se na správném místě, kde vám budou schopní poradit. Existuje v zásadě několik možností:

Studijní oddělení

Na studijní oddělení patří dotazy povětšinou administrativního charakteru, které se týkají vašeho studia a studijní agendy obecně.

Příklady dotazů:

  • Potřebuji papírové potvrzení o studiu, elektronické mi nechtějí někde uznat.
  • Potřebuji do ISu zavést omluvenku.
  • Chci požádat o výjimku z pravidel daných studijním řádem.
  • Chci požádat o fakultní stipendium.
  • Chci se ujistit, že správně chápu studijní řád.
  • Potřebuji dodatečně (od)registrovat předmět.
  • Potřebuji přerušit studium.

Jak to na studijním oddělení funguje, zjistíte níže.

Konzultant programu

S dotazy, které se týkají pouze vašeho studijního programu, spíše není vhodné v první řadě chodit na studijní. Zkuste se nejprve obrátit na konzultanta programu. Kdo to je, zjistíte nejlépe na tzv. kartě programu na webu v sekci Pro uchazeče. Rozkliknete si konkrétní studijní program a vždy téměř až dole v zápatí stránky naleznete jméno konzultanta a kontakt na něj.

Na některých katedrách může být také dobrou styčnou osobou sekretářka nebo nějaký jiný vyučující, než je zrovna konzultant programu. To už časem zjistíte sami nebo se zeptejte starších spolužáků.

Příklady dotazů:

  • Ve kterém semestru si mám registrovat který povinný předmět?
  • Jak si nejlépe uzpůsobit studijní plán, když se mi některé předměty kryjí s druhým oborem?
  • Které volitelné předměty jsou pro mě vhodné?
Vyučující

S některými dotazy je dokonce nejlepší obracet se přímo na vyučující konkrétních předmětů, pokud se týkají konkrétně jich.

Příklady dotazů:

  • Mám problém se seminárními skupinami předmětu.
  • Předmět se mi kryje s jiným povinným, mohu chodit třeba jen jednou za 14 dní? Nebo kdy se bude předmět učit příště?
  • Jaké jsou podmínky ukončení předmětu?
(Starší) spolužáci

Cenným zdrojem informací pro vás mohou být také vaši (starší) spolužáci. Ptát se jich můžete buď přímo, nebo prostřednictvím sociálních sítí – určitě se vyplatí sledovat tuto celofakultní FB skupinu a nejspíše budou existovat i nějaké katederní nebo oborové. Doporučujeme sledovat zejména studentské spolky a také byste měli vědět, že některý z vašich starších spolužáků je určitě členem tzv. programové rady, která dohlíží na chod každého studijního programu. Zejména pokud byste měli nějaké připomínky a náměty, je vhodné je adresovat přímo jemu. Své zástupce máte rovněž v akademickém senátu.

Buďte však opatrní! Některé věci se mohly od doby, kdy studovali na vašem místě vaši kolegové, již docela značně změnit, a v ledasčem se také mohou mýlit. Zkrátka mějte vždy na paměti, že informace od spolužáka není oficiální a nespoléhejte na ni. Řiďte se vlastním úsudkem a oficiálními dokumenty.

Celouniverzitní služby a pracoviště

Dalším místem, kde můžete konzultovat své problémy, jsou některá celouniverzitní pracoviště. Patří sem Poradenské centrum, Kariérní centrum, Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, k dispozici jsou také psychologické konzultace a další. Kompletní přehled najdete zde.

Jak to funguje na studijním oddělení

Kanceláře studijního oddělení naleznete v přízemí budovy C vlevo. Sedí zde studijní referentky a studijní referenti, kteří mají každý přidělenou určitou agendu. V prvních třech dveřích naleznete referentky pro bakalářské a magisterské studium. Je jich celkem pět a studenti jsou k nim přiřazeni podle abecedy. Zvláštní referenti jsou pro doktorské studium, pro stipendia a poplatky, pro celoživotní vzdělávání a pro studium kombinované.

Studijní můžete kontaktovat buď e-mailem, nebo na něj zajdete osobně.

Komunikace e-mailem

Psát můžete na e-mail studijni@phil.muni.cz. Není nutné kontaktovat konkrétně vaši studijní referentku. Když napíšete na společný e-mail, možná váš dotaz někdo jiný vyřeší dokonce rychleji.

Pozor! Na studijní vždy pište pouze z oficiální e-mailové adresy v ISu. Nikdy ze soukromých adres. To proto, aby studijní referentky bezpečně věděly, s kým komunikují. Přece jen jde o oficiální korespondenci. (Tomu by měl mimochodem odpovídat i styl vašeho e-mailu.)

Osobní návštěva

Před první návštěvou studijního je vhodné zopakovat si abecedu a uvědomit si, kde se v ní nachází vaše příjmení. Podle toho zjistíte, která studijní referentka je ta vaše a za tou budete přednostně chodit (rozpis dle abecedy naleznete zde). Ve výjimečných případech, když bude mít například dovolenou nebo bude nemocná, můžete zaskočit i za jinou.

Když se budete vydávat na studijní, v první řadě vězte, že zde platí určité úřední hodiny. Zjistěte si tedy nejprve, kdy je studijní aktuálně otevřeno, a jindy sem určitě nechoďte. Nebudou na vás mít čas. Není ani příliš vhodné chodit na studijní těsně před koncem úředních hodin. Stačí aby se v kanceláři před vámi někdo zdržel a už se na vás nedostane.

Občas se může stát, že se před vstupem na studijní utvoří trochu delší fronta. Toho se nelekejte. Nejlepší je se ostatních zeptat, na kterou studijní referentku čekají, a zařadit se posléze za posledního člověka, který čeká k té vaší.

Vzhledem k tomu, že v jedněch dveřích sedí dvě referentky, hodně ostatním pomůžete, když vyjdete ven a řeknete, od které referentky jdete, a tudíž kde je aktuálně volno, aby tam mohl jít další, který na ni čeká.

Kudy na studijní

Načítám mapu…

Užitečné odkazy

Snažte se dodržovat zvyklosti komunikace

Na univerzitě platí určitá komunikační pravidla, se kterými je dobré se seznámit a snažit se je dodržovat. Můžete tak projevit svou kultivovanost a úctu k vyučujícím i ostatním zaměstnancům.

Oslovování

Ať už budete s někým mluvit osobně, nebo budete psát e-mail, základem je, abyste člověka správně oslovovali. Vstupujete na akademickou půdu, kde mají lidé různé akademické tituly a je zvykem je při oslovování zohledňovat:

  • bakalář – má titul Bc. před jménem, oslovujeme „vážený pane bakaláři, vážená paní bakalářko“, ale příliš se to nepoužívá,
  • magistr – má titul Mgr. před jménem, oslovujeme „vážený pane magistře, vážená paní magistro“,
  • doktor – má titul PhDr. (nebo podobné) před jménem (tzv. malý doktorát) a/nebo titul Ph.D. za jménem (tzv. velký doktorát), oslovujeme „vážený pane doktore, vážená paní doktorko“,
  • docent – má titul doc. před jménem, oslovujeme „vážený pane docente, vážená paní docentko“,
  • profesor – má titul prof. před jménem, oslovujeme „vážený pane profesore, vážená paní profesorko“.

Pozor! Osoby oslovujeme vždy jen nejvyšší dosaženým titulem. Kdyby byl tedy někdo Mgr. Bc. Jan Novák, Ph.D., oslovíme ho pouze „pane doktore“.

Pozor ještě víc! Pokud jste zvyklí ze střední školy oslovovat „pane profesore, paní profesorko“ všechny vyučující, na vysoké škole se to budete muset rychle odnaučit. Toto oslovení zde totiž náleží skutečně pouze tomu, kdo má titul profesor, a oslovovat tak někoho s nižším titulem je nepřípustné!

Kromě akademických titulů zastávají některé osoby na fakultě a univerzitě určité významné pozice a v konkrétních situacích může být vhodnější dát přednost před oslovením titulem spíše oslovení podle této akademické funkce:

  • proděkan – oslovujeme „vážený pane proděkane, vážená paní proděkanko“, při akademických obřadech navíc dodáváme „spectabilis“, zastupuje-li nepřítomného děkana, nebo „honorabilis“, je-li přítomen ve funkci promotora,
  • děkan – oslovujeme „vážený pane děkane, vážená paní děkanko“, při akademických obřadech navíc dodáváme „spectabilis“.

Pište na úrovni

Kromě správného oslovení je také vhodné, abyste zejména při e-mailové komunikaci dodrželi některé obecné zásady písemného projevu. Úvodem zařaďte oslovení podle návodu výše (není vhodné psát „Dobrý den“ a už vůbec ne „Zdravím“, nebo dokonce „Ahoj“). Závěrem připojte některou z formulací typu „S pozdravem“ a svůj podpis. ​Samozřejmostí je text bez pravopisných chyb.

Užitečné odkazy

Nenašli jste na této stránce něco, co jste hledali? Bylo vám něco nejasné? Budeme rádi, když nám poskytnete zpětnou vazbu.