Průvodce začátkem studia

Přestože je univerzita vysoká „škola“, od škol, kterými jste dosud prošli, se v mnohém liší. Jednak proto, že jde o instituci s tradicí sahající až do středověku, která dodnes určuje některá její specifika, a jednak proto, že oproti základním a středním školám je nesrovnatelně větší (na celé Masarykově univerzitě aktuálně studuje více než 30 000 studujících). Taková instituce už logicky potřebuje rozčlenit do nějakých menších jednotek, jinak by nebylo možné ji uřídit. A právě na univerzitní organizační strukturu, která by nás vás ze začátku mohla působit trochu nepřehledně, se nyní stručně podíváme.

Univerzita a rektorát

Univerzitu jako celek řídí rektor, který má k ruce prorektory. Rektora si ze svého středu volí akademická obec (tak se souhrnně označují všichni studující a vyučující), ovšem ne přímo, nýbrž prostřednictvím celouniverzitního akademického senátu. Ten se dělí na dvě komory: studentskou a komoru akademických pracovníků. Na univerzitě tedy funguje zastupitelská demokracie. Vedle rektora je pak druhým nejvýše postaveným člověkem kvestor, který narozdíl od rektora není volen z akademické obce, nýbrž jde o odborníka, jemuž je svěřena péče především o finance a majetek. K tomu, aby mohli řídit celou univerzitu, potřebují rektor a kvestor opravdu hodně administrativních sil, které tvoří rektorát. Ten sídlí na Žerotínově náměstí a člení se dále na různé odbory a oddělení, kde se dnes a denně vyřizuje agenda univerzity jako celku. Jakožto studující na rektorát pravděpodobně nikdy nezavítáte, a pokud nebudete žádat o nějaké celouniverzitní stipendium, nejspíš o jeho existenci ani neuslyšíte.

Kromě rektorátu existují na celouniverzitní úrovni ještě různé úžeji zaměřené rady a komise a také mnohá specializovaná pracoviště a účelová zařízení, jako např. Centrum jazykového vzdělávání, Centrum zahraniční spolupráce, Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky (neboli Teiresiás), Kariérní centrum, Ústav výpočetní techniky nebo třeba Správa kolejí a menz. Minimálně s některými z nich už pravděpodobně co do činění mít budete.

Fakulty

Již ve středověku se univerzita dělila podle oborů studia na fakulty a funguje to tak dodnes. Masarykova univerzita jich má celkem deset. Analogicky k univerzitě stojí v čele fakulty děkan se svými proděkany, opět volený akademickou obcí prostřednictvím fakultního akademického senátu, který se rovněž člení na studentskou komoru a komoru akademických pracovníků. Ekonomické záležitosti fakulty spravuje nevolený tajemník a administrativní síla fakulty tvoří děkanát. Děkanát filozofické fakulty sídlí v budově C v areálu Arna Nováka a podobně jako rektorát se člení na různá oddělení. Pro vás bude nejdůležitější studijní oddělení, které sídlí hned v přízemí. Tam budete vyřizovat veškerou administrativu týkající se studia. Pokud vyjedete na zahraniční studijní pobyt, možná se dostanete do kontaktu ještě se zahraničním oddělením.

Také na úrovni fakulty existuje několik úžeji zaměřených rad a komisí a účelových zařízení, mezi něž patří třeba Správa budov nebo Centrum informačních technologií, ale zejména Ústřední knihovna, která se pro vás již brzy stane druhým domovem.

Katedry

Tím ovšem nekončíme, jelikož fakulty se dále člení na menší jednotky, které bývají označovány nejčastěji jako ústavy, katedry nebo semináře (obecně jako pracoviště). Rozdíly v jejich označení jsou dány historicky a dnes už nehrají žádnou roli. Podobně jako v případě fakult i členění na katedry funguje většinou podle oborů studia. Na některých fakultách hrají katedry menší roli – především tam, kde se do výuky studijního programu zapojuje celá fakulta (medicína, práva). Na filozofické fakultě je však situace přesně opačná a až na jednu výjimku tu nenaleznete studijní program, jehož výuku by zajišťovalo více kateder. Z toho důvodu pro vás bude katedra během studia velmi důležitá a vše, co se bude týkat konkrétně vašeho oboru, musíte primárně řešit s někým tam. V čelé každé katedry stojí vedoucí, který/která má k ruce různý počet svých zástupců nebo zástupkyň a sekretářku či sekretáře. O některých závažných věcech se může radit se všemi kolegy a kolegyněmi v rámci schůze katedry.

Podpracoviště a studijní programy

Na některých větších katedrách mohou ještě existovat další oficiální podpracoviště (oddělení, výzkumná centra) nebo jen jakési neoficiální oborové skupiny. Do toho už časem proniknete a zjistíte, kdo je ta správná osoba, za kterou máte jít. Určitě nikdy neuděláte chybu, když se obrátíte na garanta nebo konzultanta svého studijního programu. Každý studijní program má také svou programovou radu, jejímž členem je studentský zástupce. S čímkoliv se tedy můžete obracet také na něj.